7. června 2022 16:00

Nejbohatší panovník v dějinách měl víc peněz než dnešní miliardáři. Kupodivu nešlo o tyrana

Leckoho jistě překvapí, že se nejzámožnější vladař nezapsal do historie jako krvežíznivý násilník. Nebo se o tom alespoň neví.

Elon Musk, Jeff Bezos, Bill Gates či Warren Buffet. Neustále aktualizované žebříčky nejbohatších lidí světa nás nepřestávají zajímat – je přece důležité vědět, kdo ve hře s názvem kapitalismus hodil nejvíce šestek. Bohatství aktuální světové jedničky Elona Muska blížící se 300 miliardám dolarů (tedy necelých sedm bilionů korun) však reálně nedosahuje finanční síly muže, o němž jste pravděpodobně nikdy neslyšeli.

Nevyčíslitelné bohatství

Na vrcholu pomyslného historického žebříčku se totiž nejspíš nachází africký panovník Músa Keita I. Proč pouze „nejspíš“? Skutečná hodnota jeho majetku je totiž nevyčíslitelná, přestože se někdy uvádí orientační údaj 400 miliard dolarů (v přepočtu na dnešní ceny). Músa žil v na přelomu 13. a 14. století a v letech 1312–1337 se pyšnil panovnickým titulem Mansá, což znamená císař či král králů. Vládl Malijské říši, jež tehdy byla největším a nejmocnějším státem severozápadní Afriky, a to díky těžbě soli a především zlata – impérium rozkládající se na území dnešních států Mali, Mauritánie a Senegal bylo největším producentem zlata na světě.

Músa se dostal na trůn poměrně kuriózním způsobem – jeho předchůdce Abú Bakr II. se vzdal koruny a vydal se zkoumat hranice Atlantského oceánu. Músu jmenoval svým zástupcem a vzhledem k tomu, že o Abú Bakrovi už nikdy nikdo neslyšel, Músa oficiálně usedl na trůn. Jeho vládu nejlépe charakterizuje pouť do Mekky, kterou jako oddaný muslim musel vykonat. A pojal ji skutečně majestátně.

Zlatá cesta

Pouti se účastnilo až 60 000 mužů, mezi nimiž byly i tisíce otroků nesoucích zlaté cihly. Podobně naložena byla i zvířata a Músa zlato cestou rozdával potřebným. Tím však regionální ekonomice spíše uškodil, neboť v daných místech na dlouhou dobu klesla hodnota zlata – až tolik se mu ho podařilo rozdat. Každý týden nechal zbudovat mešitu a o rozsáhlosti této náboženské výpravy svědčí i zápisy v kronikách Egypta i Blízkého východu.

Do své bohaté říše následně přivedl i množství arabských učenců. Ti pomáhali stavět mešity, univerzity a další centra prosperity a vzdělanosti. Přestože se Músovi dařilo i ve vojenské sféře a dobyl třeba významné město Timbuktu, nejsou dochované žádné zprávy o krutostech – naopak třeba k synům vládce dalšího dobytého města Gao se zachoval vyloženě velkoryse a vychoval je na svém dvoře. Malijská říše tedy za vlády nejbohatšího panovníka všech dob jen vzkvétala.

Jistota zlata

Závěrem se sluší doplnit významný rozdíl mezi nejbohatšími lidmi minulosti a současnosti. Síla dnešních miliardářů se odvíjí od burzovních úspěchů jejich společností a značek, a jak nejlépe ilustrují často kontroverzní tweety Elona Muska, i jedno nešťastné vyjádření může velmi rychle ohrozit důvěrou akcionářů a v důsledku tak otřást kapitálem daného podnikatele. Dříve se však k bohatství přistupovalo jinak, jeho hodnota byla uložena v majetku, nemovitostech, vlastněné zemi, drahých kovech či jiných cenných komoditách. Svým způsobem tak zámožnost v minulosti stála na pevnějších základech než dnes – a v případě Músy na základech kompletně zlatých.

ZDROJ: Wikipedia

Mojmír Sedláček

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom