Sopka Taal už zabila celkem 6 000 lidí. Podívejte se na ničivý příval popela, z jejího okolí je zakázaná oblast
Planeta sopek - Taal
Třebaže filipínské ostrovy působí poklidným dojmem, skrývá se v jejich nitru stroj na smrt. Sopka Taal do svého okolí nejednou vyslala příval zkázy.
V jižní části Luzonu, největšího ostrova Filipín, leží sopka, která je často mylně považována za jednu z nejméně aktivních. Ve skutečnosti se jedná o vysoce rizikovou oblast, kde je Filipínským institutem pro vulkanologii a seismologii zakázáno stálé osídlení. Přesto se v oblasti usadilo pár chudých Filipínců živících se rybolovem a pěstováním plodin z půdy zúrodněné sopečným popelem. Sopka jménem Taal leží uprostřed stejnojmenného jezera a má na kontě 34 historicky doložených erupcí, v jejichž důsledku zemřelo zhruba 6 000 lidí.
Sopka Taal Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Sopka Taal Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Filipínská sopka Taal se probudila k životu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Filipínská sopka Taal se probudila k životu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Filipínská sopka Taal se probudila k životu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Filipínská sopka Taal patří k nejmenším na světě. To ale neznamená, že ji můžete ignorovat Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Sopka Taal za svou existenci zabila 6 000 lidí Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Okolí sopky je i přes zákaz obydlené Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Hrozba se nad oblastí sopky Taal vznáší neustále Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Čtěte také: Mexiko se zahalilo do šedé. Sopka Popocatépetl chrlí popel a dým, úřady vydaly varování
Magma útočí
Jedna taková nešťastná událost nastala 28. září roku 1965, kdy měla sopečná aktivita stovky obětí. Láva šířící se z vyvřelé sopky se dostala do kontaktu s vodou. „Když se voda dostane k explodujícímu povrchu lávy, rapidně zpevní lávu, které se dotkne. Tím vytvoří popel, jenž exploduje vysoko v atmosféře a může cestovat dál,“ vysvětluje profesor vulkanologie Ben Kennedy.
V pořadu Planeta sopek na Prima ZOOM uvidíte znázornění tragické události, při níž takovým způsobem vznikla erupce klasifikovaná jako freatomagmatická. To znamená, že magma interagovalo s vodou a nastal prudký výbuch. Ten vygeneroval pyroklastický příval, tedy žhavou směs popela, kusů hornin a sopečných plynů, která dosahuje teploty 80-1000 stupňů Celsia a pohybuje se rychlostí 100-1000 km/h.
V případě Taalu převažovala plynná složka oproti pevným kusům horniny, díky čemuž byl příval o dost pohyblivější a překonal několik kilometrů vodní plochy Taalu, na jehož březích usmrtil přibližně 200 osob. Po devíti měsících klidu se Taal znovu probudila 5. července, kdy došlo k další freatomagmatické erupci z hory Tabaro, následované druhou podobnou erupcí 16. srpna 1967.