Na čem Vikingové plenili Evropu? Kořist si neodváželi jen v dračích lodích. Víme víc

Vikingové (z vikingr-muži fjordů) byli skandinávští mořeplavci, kteří se v 8. – 11. století vydávali na „viking“ – loupeživé výpravy do jižní a západní Evropy. Jelikož hlavní přístupová cesta vedla po moři a ústím velkých řek do vnitrozemí, musely být jejich lodě na svou dobu skutečně skvostné kousky.

Pohled na mapu se znázorněnými trasami vikingských loupeživých výprav ukazuje, že opanovali pobřeží poměrně velkého kusu Evropy včetně Islandu, dopluli do Severní Ameriky i Řecka a nezastavily je ani subtropické oblasti kolem Černého moře. Pro čerstvě vznikající evropské státy tehdy představovali hrozivé nebezpečí.

Válečný drakkar,

Tato štíhlá, rychlá loď ozdobená dračí hlavou (odtud drakkar) sloužila k výbojným plavbám. Jiným termínem označující tento typ lodi je langskip (podle severského langskippet - "dlouhá loď"). Šlo o jednořadou válečnou veslici se sklopným stěžněm a velkou příčnou ráhnovou plachtou, zaoblenou přídí i zádí, ovládanou kormidelním veslem. Nejčastější délka lodě byla 30 až 60 metrů, přičemž šířka trupu odpovídala zhruba šestině délky. Štíty po stranách sloužily při napadení jako ochrana před nepřátelskými šípy, v případě rozbouřeného moře zachytávaly alespoň část vody. „Drakkary byly dvakrát tak dlouhé jako obchodní lodě a pojaly kolem 100 bojovníků. Veslařů bylo 68, na každé straně 34,“ píše se v publikaci Depth study – options: The Vikings.

Jednou ze zajímavostí drakkarů bylo dřevěné obložení boku lodí, kdy jsou na žebra lodi pomocí dřevěných kolíků nebo kovových hřebů připevňována prkna, vesla byla vyráběna z kvalitního borovicového dřeva. Jedná se o tzv. klinkerovou obšívku. Samotná vesla byla protažena bokem lodi a utěsněna koženou obšívkou mající bránit pronikaní vody do lodi. Veslaři vůbec neměli jednoduchou úlohu. Kvůli úspoře místa nebyl drakkar vybaven lavicemi. Při veslování museli sedět na truhlách se svými osobními věcmi. Mnohem namáhavější bylo veslování ve stoje nebo v předklonu. A rychlost drakaru? Až 11 uzlů.

snekkar

Menší variantou lišící se od drakkaru hlavně délkou, byl snekkar. Dalo by se říci, že jde v podstatě jen o „menšího brášku“. Pokud ve slově „drakkar“ slyšíte anglické „dragon“ (drak), tak v pojmenování „snekkar“ můžete slyšet “snake“, tedy had. A není to náhoda. Snekkary byly zdobeny hadí hlavou, byly menší, ale hlavně měly minimální ponor, což skandinávským kolonizátorům umožňovalo vyrážet i na řeky s nižším průtokem. V případě větru se k pohonu používala plachta, jinak pohon zajišťovali veslaři.

… a obchodní knarr

Buclatější plachetnice, zhruba 15 m dlouhá a 5 m široká nevozily válečníky. Je velmi pravděpodobné, že to právě tyto lodě na vlnách Atlantiku dopluly do oblasti dnešní Severní Ameriky, konkrétně v zálivu sv. Vavřince. Čím se tyto lodě lišily od drakkarů? Především šířkou. Bylo to dáno hlavně potřebou přepravit větší množství osob, dobytka a dalšího zboží. Podobných typů lodí pak později využívali obchodníci německé hanzy. Ačkoli Vikingové prosluli zejména jako válečníci, je jasné, že museli být i vynikající mořeplavci a obchodníci. Jejich cesty vedly nejen k zabírání území, ale i k rozšiřování obchodu a výměně zboží.

Manuální zručnost Vikingů, jejich navigační dovednosti, výdrž a samozřejmě v neposlední řadě i válečnické umění, z nich na několik století udělalo postrach velké části evropského kontinentu. A díky tomu mají vikingskou DNA i obyvatelé současného Německa, Česka, ale třeba i Řecka.

Text: Topi Pigula

Vikingové, jejich život a dobyvatelské výpravy, můžete sledovat v novém filmovém zpracování, které pokračuje dnes večer na Prima COOL a po vysílání je k dispozici v našem on-line archivu na Prima Play