9. května 2022 11:00 Klára Ochmanová

Mezi tyrany dětí patřila i žena předstírající, že je dítě. Hrůznou Kuřimskou kauzu odhalila náhoda

Kriminální případ proslavený jako Kuřimská kauza byl plný podivných událostí a nečekaných odhalení. Dodnes se nepodařilo všechny jeho aspekty uspokojivě vysvětlit.

Jedním z nejmrazivějších aspektů kuřimského případu je jeho samotný počátek, protože odhalení brutálního týrání dvou malých chlapců zařídila čiročirá náhoda a bez ní by s největší pravděpodobností bez povšimnutí pokračovalo dál. A to přesto, že obě děti musely mít na těle jizvy a rány, s nimiž chodily do školy i k lékaři.

Když se ale soused Kláry Mauerové na začátku března roku 2007 pokoušel naladit elektronickou chůvičku, aby mohl s pomocí videa kontrolovat spícího novorozence, spatřil na obrazovce místo svého miminka cizí, zubožené a nahé dítě zavřené kdesi v temné místnosti. Okamžitě zvedl telefon a zavolal na policii. Dal tak do pohybu události, které vedly k odhalení jednoho z nejbizarnějších a nejmrazivějších případů v dějinách české kriminalistiky.

Na týrání se podílelo obrovské množství lidí

Policisty stopy brzy dovedly do sousedního domu, kde malého chlapce skutečně odhalili zamčeného ve sklepě. Mauerovou zatkli a tři děti, které v domě našli, tedy dva mladší chlapce a třináctiletou Aničku, umístili do organizace Klokánek. Během vyšetřování postupně vyšlo najevo, že se na týrání chlapců podílelo daleko víc lidí. Bití, řezání, topení, zavírání do klecí pro psy nebo třeba pálení cigaretami museli přestát i od své tety a dalších příbuzných, a dokonce i několika vychovatelů z dětských zařízení. Co se ale nikdy odhalit nepovedlo, byl jejich motiv. Vyšetřovatelé pracovali s několika verzemi, včetně té, že šlo o náboženskou sektu nebo gang natáčející dětskou pornografii, uspokojivě se ale nezdařilo prokázat ani jednu z nich.

Hrozivý rozsah a mystérium celého případu ale nebylo to hlavní, co k němu poutalo pozornost. Tím zásadním a pravděpodobně nejvíc šokujícím aspektem byla právě třináctiletá dívka, kterou s týranými chlapci policisté předali do Klokánku. V noci po přijetí do zařízení Anička najednou a beze stopy zmizela. Až tehdy vyšetřovatelé postupně odhalili, že Anička není ani dítětem Mauerové, ani třináctiletou dívkou, ale ve skutečnosti jde o dospělou, dokonce čtyřiatřicetiletou ženu Barboru Škrlovou. A co víc, že se týrání chlapců sama účastnila.

Z třináctileté dívky třináctiletým chlapcem

Úřadům se ji nakonec povedlo vystopovat v Norsku, kde se vydávala za třináctiletého Adama a hrála ho tak dokonale, že nic nepoznaly ani učitelky ve škole, kam pět měsíců chodila. Stejně jako několik dalších lidí pak od soudu odešla s několikaletým trestem odnětí svobody. V současnosti je už ale stejně jako další pachatelé na svobodě – nejvyšší trest, který v kauze padl, byl desetiletý. Škrlová si nechala změnit jméno.

Podle spolku Šalamoun, který se za její nápravu, zajištění bydlení a poskytnutí další pomoci zaručil, byla sama obětí týrání a je psychicky nemocná. V jejím těle se střídá hned několik různých osobností, většina z nich jsou malí chlapci. Byla to možná právě rozvíjející se mnohočetná porucha osobnosti, která jí umožnila tak věrohodně sehrát mladou dívku i chlapce.

Týraných dětí se po čase ujali jejich prarodiče a dnes z nich jsou už dospělí muži. Podle psychologů se dá očekávat, že se s traumatem budou vyrovnávat celý život. Hodně smutnou roli v jejich životech bohužel sehrála i média, která při snaze co nejdetailněji o zajímavém případu informovat příliš nedbala na ochranu jejich identity a tím mohla výrazně přispět k jejich utrpení. Jedním z dopadů celé kauzy tak bylo i přijetí legislativy, která má oběti trestných činů chránit a většina lidí ji zná pod názvem „náhubkový zákon“.

Zdroj: Ryan Green: The Kuřim Case: A Terrifying True Story of Child Abuse, Cults & Cannibalism

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom