„Krvavá koupel“ ve Wassy začala náboženskou válku a dala význam slovu masakr

Podle Ediktu ze Saint-German měli být francouzští protestanti, tedy i příznivci kalvinismu hugenoti, po dlouhé době státních perzekucí od 17. ledna 1562 v relativním bezpečí. Směli si své zjednodušené bohoslužby soukromě pořádat ve městech, a mimo města dokonce i veřejně. Ve Wassy ale přesto narazili. Přesněji řečeno, narazili na svého velkého odpůrce, vévodu Františka Lotrinského.

Zrádné zvony

Možná si ho z hodin dějepisu vybavíte spíš jako Françoise de Guise. Tomuhle zapřisáhlému katolíkovi nejenže zmíněný edikt příliš nevoněl, ale na půdě, na kterou cítil dědický nárok, odmítal něco takového podporovat. A přesně takové vazby měl k městu Wasse, které ovšem mělo shodou okolností také jednu z největších hugenotských komunit.

De Guise do města dokonce několikrát poslal četníky, kteří měli s heretiky zatočit, ale marně. Nervy mu došly, když 1. března, ani ne dva měsíce po schválení Ediktu, okolo města projížděl a slyšel zvony zvonit v době, v níž k žádné katolické modlitbě zvát nemohly. Pod záminkou, že chce ve městě navštívit mši, se i se svými muži rozjel k místnímu kostelu. Po cestě narazil na stodolu, v níž se protestanti scházeli k modlitbám a která byla nejen blízko kostela, ale také hradní čtvrti, kterou považoval za svůj majetek.

Ve chvíli, kdy do stodoly vyslal Gastona de la Brosse, který měl ohlásit jeho příchod, zpívali zrovna hugenoti žalmy; uvnitř stavení jich bylo okolo 500 osob. Ti, kteří stáli přímo u dveří, Brosse ale odmítli vpustit, aby nerušil modlitby... a tím si zpečetili osud. Gaston de la Brosse se vzteknul a rozpoutal krvavé peklo.

Umírali muži, ženy i děti

Začal zabíjet všechny, kteří se mu dostali pod ruku. Ostatní de Guisovi muži na sebe nenechali dlouho čekat. Vzduchem se rozezněl zvuk trumpet a bojovné výkřiky. Mnoha lidem se povedlo utéct dírou ve střeše stodoly, některé ale stihli pozabíjet na útěku. Pastora Morela zranili a zajali.

Krvavá řež neozbrojených protestantů trvala hodinu a z 500 lidí jich zemřelo přesně 50, včetně 5 žen a jednoho dítěte. Dalších 140 lidí navíc utrpělo nějaké zranění, a neozbrojení protestanti z nich samozřejmě tvořili drtivou většinu.

Války a masakr

Zprávy o krveprolití, jemuž se začalo přezdívat „krvavá koupel“, se roznesly po celé Francii a nakonec i za její hranice. Mezi katolíky a protestanty se okamžitě rozhořel nový spor o to, jestli k násilí u vrat stodoly sáhli nejdřív de Guisovi lidé, nebo hugenoti. Události ve Wasse tak odstartovaly další sérii konfliktů známou jako francouzské náboženské války. A co víc, podle historika Stuarta Carrolla to bylo právě během vyprávění o vyvraždění wasseských hugenotů, kdy francouzské slovo massacre, které do té doby označovalo řeznický nůž a špalek, získalo význam, v němž ho dodnes používáme i my.

Zdroj: Georges Livet: Náboženské války