Kostry staré tisíce let možná odhalí autory svitků od Mrtvého moře

Kumránské svitky

Mezi lety 1947 až 1956 objevily skupinky beduínských kozích pastýřů a pašeráků v jeskyních poblíž Mrtvého moře a na kumránském archeologickém nalezišti vzácné svitky. Téměř tisícovka dochovaných starobylých rukopisů obsahovala mimo jiné některé z nejstarších verzí částí Hebrejské bible, úryvky křesťanského Starého zákona a řadu mimobiblických textů. Podle místa nálezu se vzácným rukopisům začalo přezdívat svitky od Mrtvého moře nebo také Kumránské svitky. Svazky byly napsány v různých jazycích. Převážná část textů je ovšem hebrejských. Mezi řádky se nachází také řečtina a aramejština, což je jeden ze starodávných semitských jazyků považovaný za jazyk Ježíše Krista. Vícejazyčné rukopisy byly po celá staletí uschovány ve velkých hliněných džbánech. Většina textů byla sepsána na pergamen, na řadu ovšem přišel i papyrus a bronz.

Autor neznámý

Stáří svitků je datováno na přibližně 2200 let. Zatímco o neuvěřitelném náboženském a historickém významu není pochyb, autorství textů zůstává stále zahaleno rouškou tajemství. Světlo naděje ale přinesl čerstvý výzkum, jehož poznání byla představena na výročním zasedání Amerických škol orientálního výzkumu (ASOR) v Bostonu.

Tým antropologů z Izraelského památkového úřadu (IAA) prozkoumal 33 lidských kosterních pozůstatků pohřebných v okolí Západního břehu Jordánu. Kostry byly pohřbeny v oblasti nálezů Kumránských svitků. Zřejmou souvislost potvrzuje nejen místo nálezu, ale také předběžná radiokarbonová metoda datování, které stáří kostí určila na 2200 let. Vědci se rovněž domnívají, že tři desítky koster patřily pravděpodobně mužům různého věku.

Izraelští antropologové Hanania Hizmi a Yevgeny Aharonovich vycházeli nejen z moderních výsledků, ale brali v potaz také velikost pánví a těl. V době úmrtí se věk těchto mužů pohyboval přibližně od 20 do 50 let, ani vyšší stáří ovšem není vyloučeno. Zbylá kosterní trojice byla neúplná, tudíž nemohla být vědecky blíže zkoumána. Archeologové navíc znovu zkontrolovali několik desítek dříve nalezených lidských skeletů z kumránského hřbitova. Šest ze sedmi koster, které byly původně považovány za ženské, jsou ve skutečnosti pohlaví mužského. A to zdaleka není jediný příklad, kdy staré kostry znova promlouvají.

Židovská sekta

Nové skutečnosti spolu s místem nálezu a regionální historií naznačují, že tyto osoby byly během života součástí kláštera nebo nějaké sekty. Na žádné z kostí se totiž nenašly známky po násilné smrti, což nepřímo vylučuje muže v roli vojáků. Ostatně autorství Kumránských svitků bylo již dříve přisuzováno staré židovské sektě esejců, která vznikla v polovině 2. století před naším letopočtem. Její zánik je datován na konec 1. století našeho letopočtu, kdy bylo město Kumrán zničeno. Členové této malé komunity holdovali zbožnému životu, jehož nezbytnou součástí byla skromnost, chudoba a celibát. Odborníci ale zůstávají stále při zemi. „Nevím, jestli tohle byli lidé, kteří vytvářeli Kumránské svitky,“ řekl pochybovačně jeden z antropologů Yossi Nagar pro Science News. „Ale vysoká koncentrace dospělých mužů v různých věkových kategorií pocházejících z Kumránu je podobná těm, které byly nalezeny na hřbitovech spojovanými s byzantskými kláštery.“

Vypleněný Kumrán

Dřívější výzkumy naznačily, že město Kumrán bylo založeno před více než 2700 lety. Válka ale všechny obyvatele vyhnala a městská obydlí zůstala opuštěná. Osadníci se na původní místo vrátili asi v roce 200 před naším letopočtem, kde setrvali až do roku kolem 68 našeho letopočtu. A právě objevení svitků od Mrtvého moře vyvolalo intenzivní zájem o to, kdo vlastně město Kumrán později obsadil. Pomyslné znovuoživení nastalo v únoru roku 2017, kdy byly ve stejné oblasti původních nálezů objeveny další jeskyně, jejichž útroby zjevně skrývaly další cenné rukopisy. Ty se ale v pořadí již dvanácté jeskyni nenašly, ale zůstaly po nich rozbité nádoby a další hmatatelné stopy.

Archeologové a historici pracují také s druhořadou rolí této starověké židovské sekty. Pokud esejci nebyli samotnými autory svitků od Mrtvého moře, mohli zastávat roli strážců a správců těchto náboženských, právních a filozofických dokumentů. Není ovšem vyloučeno, že pisateli náročných textů mohli být třeba beduínští pastevci, řemeslníci nebo samotní římští vojáci.

Text: Petr Smejkal