Slavný bojovník za vzdělání byl vyhnán z Paříže. Jeho organizace ale přežila dodnes a jmenuje se po něm asteroid

Pod jménem Jana Křtitele si většina z nás vybaví biblického proroka z 1. století našeho letopočtu, který v řece Jordán pokřtil Ježíše Krista, a stal se tak předznamenatelem celého křesťanství. O více než jedno a půl milénia později se však objevil ještě další Křtitel, který rovněž stojí za pozornost. Katolický kněz Jan Křtitel de la Salle je totiž zásadní figurou historie školství.

Křesťanský ideál

Jeho rodné jméno zní Jean-Baptiste de La Salle, do češtiny se však překládá i jako Křtitel. Narodil se v roce 1651 do bohaté francouzské rodiny, jeho matka byla napojena na věhlasný vinařský rod, jehož součástí byl i Claude Moët, zakladatel dodnes slavné značky luxusních vín. Odmala byl Jean-Baptiste zaslíben Bohu a v církevním prostředí se také vzdělával ve filozofii, literatuře a dalších odvětvích tehdejšího klasického vzdělání. Jeho vzdělávání bylo narušeno smrtí rodičů, kvůli níž se musel starat o mladší sourozence. Přesto se ve 26 letech stal knězem a nedlouho poté získal i doktorát v teologii.

Křtitel se však s potenciálem poklidného místa mezi církevním úřednictvem nesmířil a zvolil si poněkud komplikovanější cestu. Nejprve pomohl založit náboženskou organizaci zaměřující se na vzdělání nemocných a chudých dívek. O něco později založil i dodnes fungující Kongregaci školských bratří, pro niž vžil také název De la Sallovi bratři. V této době (tedy na konci 17. století) totiž bylo vzdělání výsadou majetnějších vrstev a děti z chudých rodin se k němu dostávaly jen vzácně.

Vzdělávání dětí i učitelů

Jean-Baptiste však nepracoval pouze se znevýhodněnými dětmi, nýbrž i s učiteli. Jejich znalosti v oblasti práce s dětmi i předávání znalostí totiž často nebyly dostatečné. Křtitelova obětavost se projevila i v tom, že pro účely vzdělávání učitelů poskytl i svůj dům, kolem něhož se následně vytvořila komunita dobrovolníků snažících se zlepšit všeobecnou úroveň vzdělání. Jean–Baptiste přitom nekladl důraz pouze na předávání informací, nýbrž i na výchovné aspekty školního prostředí, samozřejmě i se zahrnutím křesťanských hodnot. Sám šel přitom příkladem – během 80. let se vzdal nabytého majetku ve prospěchu chudiny a i v čele institucí, které založil, zůstával jen na nátlak svého okolí; vnitřně vyznával ideál křesťanské chudoby.

Jakkoli nevinně a ctnostně může Křtitelovo působení vypadat, trnem v oku bylo třeba světským učitelům, jimž se nelíbila ochota Kongregace poskytovat vzdělání zdarma, učit v mateřském jazyce namísto latiny či zakazování tělesných trestů. Postupně se tyto půtky dostaly až k pařížskému arcibiskupovi, který vystoupil proti Jeanu-Baptistovi, a tak ušlechtilému vzdělanci i jeho věrným nezbylo než odejít z Paříže. Navzdory ranám osudu však v bohulibé činnosti neustal a do své smrti v roce 1719 stihl založit ještě na dvě desítky škol a ústavů, v nichž nakonec studovaly tisíce žáků, kteří by se vzdělání jinak nedočkali.

Stále živý odkaz

V roce 1900 byl Jan Křtitel de la Salle svatořečen a církev si jej připomíná 7. dubna, tedy v den jeho úmrtí. Papež Pius XII. ho v roce 1950 prohlásil za patrona učitelů. Roku 1982 se barokní učenec dočkal i pojmenování nově nalezeného asteroidu Delasalle. A jak bylo zmíněno, Kongregace školských bratří je dodnes aktivní, provozuje více než tisícovku vzdělávacích center ve 80 zemích světa. Odkaz tohoto umírněného světce, který se hlásanými církevními ideály sám důsledně řídil, je tak stále živý.

ZDROJ: Wikipedia