Komunisté zničili život jednomu z nejlepších českých brankářů. Proč zemřel v pouhých 46 letech?

Měl být první mezinárodní hvězdou československého hokeje. Čekala na něj zářivá kariéra v NHL, mnohými byl považován za nejlepšího evropského brankáře. Vrchol jeho kariéry se však bohužel překrýval s jednou z nejtemnějších kapitol našich dějin 20. století – a tyto historické reálie připravily Bohumila Modrého nejen o možné sportovní úspěchy, ale v důsledku i o život.

Sportovní ideál jménem Modrý

Pražský rodák Bohumil Modrý se v mládí věnoval házené a s hokejem začal až ve dvaceti letech, tedy kolem roku 1936. Rychle se však stal oporou holešovického klubu LTC Praha a po druhé světové válce i nezpochybnitelnou jedničkou v brance národního týmu. Po válce též dokončil studia stavebního inženýrství a precizní technické uvažování zúročil i při bránění hokejové svatyně – jako jeden z prvních golmanů totiž hlouběji uvažoval o vykrývání úhlů, aktivně vyjížděl proti soupeřovým útočníkům, a tak svým stylem výrazně předběhl dobu. Navíc byl vzorný, pilný i fyzicky velmi dobře disponovaný – i díky těmto vlastnostem získal Modrý se silnou hokejovou generací zlata z mistrovství světa v letech 1947 a 1949, které doplnilo stříbro z olympiády roku 1948.

Před 65 lety zemřel na následky věznění v komunistických kriminálech ve věku 46 let jeden z nejlepších brankářů naší historie Bohumil Modrý, mistr světa 1947 a 1949. Měl být prvním českým vyslancem hokeje v zámoří, místo toho skončil v lágru, aniž by se čímkoli provinil... pic.twitter.com/pgYh58oY1Y

— Hokejové pikošky (@pikoskyzhokeje) July 21, 2018

Na těchto mezinárodních turnajích udělal takový dojem, že dostal nabídku na angažmá v zámořské NHL. Do nejprestižnější ligy světa se do té doby žádný československý hokejista nedostal, a tak měl Modrý pochopitelně zájem – obzvláště když lákání za velkou louži s přestávkami trvalo už od konce 30. let. Navzdory slibům vlivného politika Václava Kopeckého se však Modrý povolení odcestovat do Kanady nedočkal ani po reprezentačních úspěších. Modrý tedy ukončil působení v národním týmu před nechvalně známým mistrovstvím v roce 1950, kdy tuzemští státníci ani nedovolili reprezentačnímu výběru odcestování do Londýna.

Oběť komunismu

Přestože Modrý už tou dobou nebyl součástí tohoto týmu, který v předchozích letech představoval pro výběr Sovětského svazu největší výzvu, komunisté jej označili za strůjce domnělého spiknutí. Řada členů tehdejšího týmu se dočkala tvrdých trestů za velezradu, nejhůře však dopadl právě Modrý. Původní patnáctiletý trest byl v důsledku chruščovovského tání ukončen v roce 1955, tedy po pěti letech, jenže Modrého zdraví bylo navždy podlomeno. Vedle těžkého žaláře na pražském Pankráci i plzeňských Borech totiž musel i s minimem ochranných prostředků těžit uran v jáchymovském dolu.

11. až 13. března 1950 došlo k zatčeni členů čs. hokejových reprezentantů za údajnou domluvu, že se nevrátí z mistrovství světa v Londýně a tím zradí čs.lidovědemokratické zřízení. Hlavou spiknutí byl určen Bohumil Modrý a soud v říjnu tohoto roku vynesl kruté dlouholeté tresty. pic.twitter.com/wjvHwlBThf

— Chrudoš B (@BChrudos) March 11, 2021

Modrý zemřel v roce 1963, ve věku pouhých 46 let. O pět let později se jeho památka v rámci pražského jara dočkala rehabilitace a roku 2011 byl uveden do Síně slávy IIHF (Mezinárodní hokejové federace). Elegán s vizáží filmové hvězdy po sobě zanechal manželku Eriku, původem Švýcarku, a dcery Blanku a Alenu. Titul prvního československého hráče v NHL připadl Jaroslavu Jiříkovi v roce 1969, jenž se však pouhými třemi odehranými zápasy v dresu St. Louis Blues nezapsal do historie zdaleka tak výrazně, jak se to o bezmála dvě dekády dříve mohlo podařit Modrému. Oblíbený Boža se bohužel stal jednou z mnoha obětí komunistické diktatury.