Hitlerův hmyz: jak se žije zvířatům se jménem nacistického diktátora

V dobách největší slávy III. říše se nacističtí vědci předháněli, jak lépe uctít svého vůdce, kancléře Adolfa Hitlera. Všechny překonal biolog Oscar Scheibel, který po Hitlerovi pojmenoval doposud neznámý druh hmyzu. Jenže válka skončila německou prohrou, Hitler se stal v očích celého světa nebezpečným šílencem a vrahem – jenže co teď s broukem?

Nenápadný brouček si žil miliony let ve tmě slovinských jeskyní, než ho roku 1933 náhodou objevil místní přírodovědec Vladimir Kodrie. Nadšený biolog s neznámým hmyzem hned běžel za jediným expertem v okolí – za německým entomologem Oscarem Scheibelem. Ten po prostudování exempláře potvrdil, že se opravdu jedná o zcela nepopsaný hmyz.

To je on - Anophalmus hitleri v celé své kráse:

Brouk jménem Hitler

Slovinský přírodovědec očekával, že Němec nazve tvora, jak je zvykem, podle objevitele – tedy Anophalmus kodrici. Ale to se přepočítal: německý vědec se rozhodl dát slepému hmyzímu tvorečkovi jméno podle říšského vůdce. A tak se slovinský brouk zapsal do učebnic jako Anophalmus hitleri. Tím ale celá epopej teprve začala…

Kromě tohoto brouka nese jméno Adolfa Hitlera ještě jedno zvíře: fosilní moucha Roechlinga hitleri jejíž zkamenělina byla objevena roku 1934.Hitler se o tom samozřejmě dozvěděl, ale nijak se broukem se svým jménem nepyšnil. Nevíme přesně proč, jinak si totiž na sebepropagaci docela potrpěl. Hlavním důvodem zřejmě byla nevýraznost, nenápadnost broučka. Kdyby byl objeven nový druh vlka, zřejmě by Adolf Hitler neváhal ani minutu… Na veřejnost tato informace nepronikla vůbec.

Paradoxně se začalo o „Hitlerově brouku“ víc mluvit až dlouho po válce. Mimo jiné také proto, že jde o endemický druh, který nežije jinde než ve Slovinsku. Našli byste ho v údolí Savinja mezi Velenje a Celjem, nejčastěji v jeskyni Steska. A po vzniku železné opony se dveře do Slovinska zavřely – Hitlerova brouka nikdo ze Západu nespatřil půl století. Když získalo Slovinsko v 90. letech 20. století samostatnost, začaly do země proudit skupiny neonacistických nadšenců, kteří toužili získat broučka se jménem Hitler.

Hitlerův brouk se dokonce dostal i na dopisní známky bývalé Jugoslávie:

Velký byznys s malými brouky

Vedlo to dokonce k tomu, že brouk začal být ohrožený a jeho cena začala růst do nečekaných výšin. Podle historika Jesúse Hernándeze stojí jeden Anophalmus hitleri na burzách přes 1200 dolarů, v přepočtu tedy asi 45 000 korun. Pozornost sběratelů se zaměřila i na muzejní exponáty – například většina mnichovské sbírky těchto brouků byla rozkradena během několika málo dní.

I to je důvodem, proč je „originální“ brouk, tedy ten první nalezený slovinským vědcem, jedním z nejlépe střežených exponátů přírodovědného muzea ve švýcarské Basileji. Nejhůř je na tom však v současnosti populace brouků ve volné přírodě: podle posledních zpráv jim hrozí vyhynutí…

Text: RD

Nelekejte se, tohle jsou kusadla Hitlerova brouka: