Krvavé řádění fotbalových fanoušků vedlo ke smrti 74 lidí. Další skončili na šibenici
Násilí egyptských fotbalových fanoušků v roce 2012
Fotbaloví fanoušci, kteří v roce 2012 neudrželi nervy na uzdě, rozjeli masakr plný bodání, šlapání a dušení.
Měl to být zápas sezony. Dva dlouholetí egyptští fotbaloví rivalové, domácí klub Al-Masrí a káhirský Al-Ahlí se 1. února 2012 potkali v boji o první místo v tamní lize. Stadion v přístavním městě Port Saíd praskal ve švech. Napětí ve vzduchu se dalo krájet už na samém začátku utkání, které se kvůli neukázněným domácím fanouškům zaclánějícím na hřišti muselo o třicet minut odložit. Jejich invaze na trávník se navíc opakovala ještě v poločase a během všech tří gólů, které se hráčům Al-Masrí povedlo do branky umístit. Pořadatelé během hry ještě byli schopní rozjitřené a čím dál agresivnější fandy zkrotit tak, aby se utkání mohlo dohrát, po skončení zápasu se ale rozpoutalo na stadionu naprosté peklo.
Bodné rány, ušlapání, zranění hlavy
Fanoušci Al-Masrí se z trávníku už nenechali vyhnat. Po hráčích Al-Ahlí začali házet lahve a petardy. Policisté museli sportovce urychleně doprovodit do šaten a tam je bránit. Agresivita se mezitím stupňovala. V rukou řádících fanoušků se začaly objevovat kameny a nože. Za jednou z branek se strhla první velká rvačka. Další rychle následovaly. Mezi sedadly rudě plály dýmovnice. První zranění na sebe nenechala dlouho čekat… a ani první mrtví.
„Byla to válka, ne fotbal. Lidé umírali přímo před námi,“ popsal jeden z hostujících fotbalistů Mohamed Aboutrika agentuře Reuters. Události ho tak poznamenaly, že se rozhodl svou fotbalovou kariéru ukončit. Nebyl jediným fotbalistou, který toho dne k podobnému rozhodnutí dospěl. Brutální rozbroje měly zcela příšernou bilanci. Více než 500 zraněných a 74 mrtvých. Lidé podle zprávy tamního ministerstva zdravotnictví umírali na následky pobodání, ušlapání, udušení a poranění hlavy.
11 poprav a zápasy bez fanoušků
Egyptští policisté v souvislosti s nepokoji zatkli přes 40 lidí, hněvu veřejnosti ale neušli, stejně jako pořadatelé. Podle svědků odvedli na stadionu mizernou práci a údajně dokonce odmítli otevřít zavřenou bránu, aby měli diváci kudy ze stadionu utéct.
Násilné incidenty se během sportovních utkání v té době objevovaly čím dál častěji po politických nepokojích, které severoafrický region zasáhly rok předtím. To, co se stalo v Port Saídu, ale nikdo neočekával. Následky byly podobně extrémní. V tehdy velmi nestabilní zemi se rozhořely politické nepokoje. Před soudem stanulo 73 obviněných, včetně 9 policistů a 2 členů klubu Al-Masry. Výsledkem bylo 21 rozsudků smrti oběšením. To vyvolalo další nepokoje a další problémy.
Nakonec, v roce 2015, se počet odsouzených k smrti snížil na 11, a u toho už zůstalo. Lidé se na stadiony nevrátili velmi dlouho. Ligové zápasy se od krveprolití v Port Saídu (až na jedno kratičké období, během nějž se výtržnosti opakovaly a jehož výsledkem bylo v roce 2015 20 mrtvých) hrály bez přítomnosti fanoušků až do října roku 2021.