Pokud nevolil váš dědeček, nesmíte volit ani vy. Bizarní kodex amerických voleb skončil u soudu

Američané se rádi chlubí genealogií svých předků, a komu rodinný původ sahá až k otcům zakladatelům, ten má právo nazývat se skutečným Američanem. Za otce zakladatele USA je obvykle označována skupina intelektuálů a politiků, kteří myšlenkově vedli americkou revoluci proti britské nadvládě v Severní Americe. Většinou se jednalo o potomky kolonistů usazených v třinácti původních britských koloniích.

Výčet otců zakladatelů není jednotný a například americký historik Richard B. Morris v roce 1973 označil za sedm nejvýznamnějších otců Benjamina Franklina, George Washingtona, Johna Adamse, Thomase Jeffersona, Johna Jaye, Jamese Madisona a Alexandra Hamiltona. Na druhou stranu byli ve stejnou dobu na severoamerickém kontinentu černí otroci. I u mnohých z nich se dá vysledovat rodinná historie hluboko do americké minulosti. A právě to byl donedávna jejich volební handicap.

Strach z voleb

Tři K byly ve své době značkou rasistického sdružení Kukluxklan, jež bylo v roce 1865 založeno Nathanem Bedfordem Forrestem. Jeho aktivisté se podíleli na celé řadě násilných útoků včetně vražd politicky angažovaných nebo jen veřejně vystupujících Afroameričanů. Druhá půlka slova „Afroameričan“ je důležitá. Pokud by podle nich byli potomci bývalých otroků uznáni za plnoprávné občany a nikoliv za „lidi druhé kategorie“, jak je vnímali bílí rasisté, mohlo by se někdy v budoucnu stát, že se Afroameričan stane například guvernérem a možná, kdo ví, dokonce prezidentem USA. A to je podle nich konec bílé Ameriky.

Jak vidno, obavy členů Kukluxklanu se zhmotnily, Barack Obama se na dvě prezidentská období (2009–2013, 2013–2017) skutečně stal prezidentem, ale USA to evidentně z mapy velmocí nevymazalo. Přesto je rasismus v USA stále hluboce zakořeněný.

Než došlo k Obamovu zvolení, museli nejprve Afroameričané získat volební právo. Až v roce 1865 získali status občanů (není náhoda, že ve stejný rok vznikl Kukluxklan) a značná část z nich se stala příznivci Abrahama Lincolna, jehož považovali za svého osvoboditele. Pozdější rasová segregace zaváděná zejména v jižanských státech jim možnost volit značně znemožňovala.

Dědečkovský kodex

Jeden z historických způsobů, jak zajistit, aby část černošských voličů nemohla jít v minulosti k volbám, byl tzv. Dědečkovský kodex (Grandfather Clause). Šlo o zákonné ustanovení přijaté sedmi jižními státy v letech 1895 až 1910, jehož cílem bylo popřít volební právo Afroameričanů. Stanovilo, že ti, kteří měli volební právo před rokem 1866 či 1867 a jejich přímí potomci, byli osvobozeni od nedávno přijatých vzdělávacích, majetkových nebo daňových požadavků pro účast ve volbách. O jaké požadavky šlo? Od volební daně přes test gramotnosti až po bizarní nařízení, že pokud nemohl volit dědeček, nemá právo volit ani vnuk. A jelikož otrok nebyl občanem, samozřejmě volit nemohl.

„V zákoně se samozřejmě výslovně neuvádělo, že tato opatření mají zabránit Afroameričanům účastnit se voleb. Všichni ale chápali, že je jeho účelem zamezit registraci právě těchto občanů,“ píše držitel Pullitzerovy ceny Jared Diamond ve své poslední knize Rozvrat: Jak se národy vyrovnávají s krizemi.

Ačkoliv to zní divně, toto ustanovení nakonec zrušil XV. dodatek americké ústavy, jenž začal platit v roce 1870, tedy o několik desítek let dřív. Jasně totiž říká, že „Spojené státy ani jakýkoli jednotlivý stát nesmí popřít ani omezit volební právo žádného občana Spojených států z důvodů rasových, barvy pleti nebo bývalého otroctví“.

Jak je něco takového možné? Odpověď není zas tak složitá. Některé státy „otrokářského“ jihu USA nebraly na zmiňovaný dodatek ohled a přijímaly zákony, které s ním byly v přímém rozporu. Důkazem je soudní řízení známé jako Guinn versus USA, jež probíhalo v letech 1913 - 1915. Až jeho výsledek jasně deklaroval, že je přijímání podobných zákonů protiústavní.

Trestaní nevolí. Ani v podmínce

Dejme ještě slovo J. Diamondovi: „Aby mohl americký občan volit, nestačí, že je k tomu oprávněný, tedy že dosáhl věkové hranice 18 let a nepobývá ve vězení a není propuštěným usvědčeným zločincem… Pokud máte pocit, že překážky tohoto druhu jsou přízraky dávné minulosti, kterými se dnes nemusíme zabývat, nenechte se mýlit. V roce 2000 bylo ve státě Florida vyřazeno ze seznamu zaregistrovaných voličů přibližně 100 000 potencionálních voličů, v drtivé většině demokratů. Tato čistka měla obrovský vliv na výsledek prezidentských voleb na Floridě a v konečném důsledku na obsazení prezidentského úřadu. Právě ona ‚překlopila‘ celkový výsledek od Ala Gora k Georgi Bushovi.“ Být odsouzen a ve výkonu trestu, a to dokonce i k podmíněnému trestu, znamená být zbaven volebního práva.

Jak vidno, naše přímá volba prezidenta, ať už volební boj probíhal jakkoliv, je proti americkému systému nesmírně přehledná a jednoduchá.

SPECIÁL TRUMP VS. BIDEN: PRŮBĚŽNÉ VÝSLEDKY VOLEB, EXKLUZIVNÍ HOSTÉ I ŽIVÉ VSTUPY Z CELÝCH USA