Co jste nevěděli o Spartě na Letné aneb fotbal v souvislostech
Když na Letné hraje Sparta, místní tuší velké policejní manévry. Sportovní historie tohoto kopce ale nespočívá jen v monumentálním stadionu, sahá totiž mnohem hlouběji.
Letná se v historii proslavila pobytem vojsk Zikmunda Lucemburského v roce 1420, Všeobecnou jubilejní výstavou v roce 1891 i přistáváním vrtulníků v rámci okupace v roce 1989.
Od vojenských cvičení až po Všesokolské slety
Jak ukazují dobové dokumenty, pláň na Letné byla již v 19. století úzce spjata s vojenskými cvičeními a ke konci století pak s nesmírně populárními Všesokolskými slety. Když byl v roce 1862 založen Sokol Pražský Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem, hledal se postupně prostor, kde by se čím dál větší obec sokolská scházela. Na Letnou se sokolové dostali až v roce 1895 při III. sletu, kdy prostor pláně na Letné nahradil již nevyhovující Střelecký ostrov a Královskou oboru. V té době již v řadách sokolských totiž cvičilo na 36 000 lidí. Následovaly šestileté cykly sletů, s nimiž všesokolská obec sílila. V roce 1912 byl na Letenské pláni vybudován 14 hektarový areál s kapacitou 100 000 diváků. Pětitýdenní program sletu byl připraven pro 300 000 diváků. V rekordní den se na tribunách tísnilo až 120 000 diváků, přičemž na ploše bylo v tu chvíli 11 500 cvičenců.
Na tomto velkém stadionu se však neodehrávaly jen všesokolské slety, byl využíván samozřejmě i k dalším sportovním kláním. V roce 1921 se tu odehrála například I. dělnická olympiáda nebo rok následující III. světové ženské hry. V roce 1920, kdy sílící poptávce tisíců diváků stadion na Letné už přestával vyhovovat, vznikla myšlenka na stadion nový, větší… tak vznikl největší stadion světa, Velký strahovský stadion neboli Masarykův stadion s kapacitou 250 000 diváků, kde se konal, mimo jiného, následující VIII. všesokolský slet již v roce 1926. Po přesunutí těchto sportovních událostí na Strahov byly prostory stadionu na Letné upraveny na klusácký stadion.
Letná jako centrum nových sportů
Podíváme-li se na dobové snímky, zjistíme, že v roce 1926 nebyl na Letné jen stadion pro sokolské slety neboli klusácký stadion. V té době se tu doslova tísnila další sportoviště. Češi začali objevovat nové sporty, které k nám přicházely hlavně z Velké Británie. Ať už to bylo ragby, bandy hockey nebo baseball. Hlavním lákadlem, které se mělo stát v příštích letech naším národním sportem, byl samozřejmě fotbal.
Sparta v roce 1908
Mezi první české fotbalové kluby založené v roce 1893 patřila Slavie. Klub nejdříve hrával na Císařské louce, ale první řádný stadion postavil až na Letné, a to na přelomu 19. a 20. století. Spolu s ní zde vystavěl svůj stadion německý fotbalový klub DFC Prag. Stadiony byly spolu v tak těsné blízkosti, že dokonce sdílely dělicí zeď. V roce 1917 Sparťané vystavěli svůj stadion, jehož několikrát zrekonstruované a zmodernizované prostory tu stojí dodnes. Fotbalová klání třech největších českých fotbalových klubů se tu odehrávala až do konce II. světové války. Do Prahy tehdy přijížděly nejen houfně vznikající československé kluby, ale i zahraniční kluby. Naše fotbalové kluby tehdy patřily k těm nejlepším v Evropě. Díky tomu byl fotbal v meziválečném období nesmírně populární víkendovou zábavou. Na Letnou byl od Čechova mostu tehdy dokonce vybudován první český eskalátor, v dráze lanovky z roku 1891, aby urychlil příchod fotbalových fanoušků na stadiony.
V roce 1931 byl o této pražské fotbalové horečce dokonce natočen film “Muži v ofsajdu”, dle knižní předlohy Karla Poláčka. Ve filmu jsou vidět i dobové záběry unikátu pražského eskalátoru na Letnou.
Poválečné období vše změnilo
Válka sportovní nadšení utlumila. Definitivní konec Letné jako centra pražských sportovišť, však přišel s poválečným kultem Stalina. Již v roce 1949 se začal na jižní hraně Letenské pláně stavět Stalinův pomník dle předlohy architekta Otakara Švece. Všechna sportoviště kromě poměrně vzdáleného stadionu pražské Sparty musela tomuto pomníku ustoupit. Německý DFC po válce logicky zanikl a byl obnoven až roce 2016. Slávie se v roce 1950 stěhovala do nových prostor ve vršovickém Edenu, který je jejím domovem dodnes.
I když byl Stalinův pomník odstřelen v roce 1962, sport se na Letnou postupně vrátil už jen v amatérském měřítku a pláň zející prázdnotou od té doby čeká na smysluplné využití jinými než sportovními projekty. Smutné je, že fotbal získal takovou negativní nálepku, že z rozhovorů fotbalových bafuňářů vznikla divadelní hra.
Text: Vladimíra Svitáková