Vědci přišli na způsob, jak vyléčit závislost na kokainu. U myší už to funguje

Nová radikální genová terapie závislosti na drogách dokáže snížit bažení po kokainu a ochránit před předávkováním, jež by za normálních okolností bylo smrtelné. Jako všechny geniální objevy vypadá i tento na první pohled jednoduše. Při léčbě se implantují kmenové buňky upravené genetickým inženýrstvím tak, že dokážou uvolňovat silný enzym schopný odstranit kokain z krevního oběhu. Informoval o tom britský deník The Guardian.

Testy v laboratořích na Chicagské univerzitě podle něj prokázaly, že myši vybavené těmito buňkami ztratily chuť na kokain a také přežily silné předávkování, jež zabilo 100 procent myší bez buněčného implantátu. Výsledek výzkumu dává naději na významný pokrok v léčbě drogové závislosti. V principu by tak bylo možné odstranit z těla drogu vzápětí poté, co byla vpíchnuta injekční stříkačkou, vdechnuta nebo spolknuta. Lidé dnes závislí na kokainu by tak byli vůči jeho účinku imunní.

Generátor „turboenzymu“

Účinky enzymu známého jako pseudocholinesteráza (případně butyrylcholinesteráza, BChE) jsou známy už dlouho. Enzym se tvoří v játrech a je schopen rozložit kokain na neškodné látky. Enzym ale nemá rychlý účinek a nezůstává v krevním řečišti dostatečně dlouho na to, aby závislým na kokainu pomohl drogu odbourat.

Upravené kmenové buňky myší pokožky jsou naproti tomu schopné chrlit pseudocholinesterázu 4 400krát silnější, než je její přirozená forma. Vědci předpokládají, že by bylo možné shluky těchto buněk v podobě organoidů implantovat drogově závislým pod kůži, odkud by se mohl enzym dostávat do krve.

Vědecký tým, který své výsledky zveřejnil v časopise Nature Biomedical Engineering, implantoval takové organoidy několika pokusným myším. Krevní testy u nich prokázaly konstantně vysokou úroveň BChE po dobu nejméně 10 týdnů, přičemž pokusná zvířata se v té době kokainu „domáhala“ méně než zvířata bez implantátů.

Ošetřené myši také dokázaly bez problémů přežít předávkování kokainem v ekvivalentu 12 g na 75kilogramového člověka. Odhadovaná smrtelná dávka kokainu se u lidí velmi liší, ale v případě užití nosní sliznicí to může být už 0,05 g drogy.

Vědci se domnívají, že organoidy by v případě lidí mohly být schopné vylučovat enzym BChE po dobu 20–30 let. Potěšující také je, že zatím nebyly zaznamenány žádné vedlejší příznaky této léčebné metody.

Kokain táhne Evropou

Užívání kokainu je v posledních letech v Evropě na vzestupu, přičemž největší problém představuje tato droga pro Velkou Británii. Počet úmrtí na předávkování kokainem zde už šestým rokem po sobě neustále roste, v roce 2017 takto zemřelo 432 lidí. Jen v Anglii a Walesu se počet uživatelů drogy v letech 2017–18 odhadoval na 875 000.

Chemik vám kokain popíše jako benzoylekgoninmethylester a přidá vzorec C17H21NO4. Internista doplní, že jde o inhibitor zpětného vychytávání hormonů dopaminu, noradrenalinu a serotoninu v mozku. Protože se výborně vstřebává sliznicí, jako droga se nejčastěji šňupe, ale přidává se také do jídla nebo se vtírá do dásní. Krátkodobým – zhruba půlhodinovým – výsledkem jeho působení jsou pocity euforie, vzrušení, zvýšené iniciativy a družnosti, dlouhodobým pak silná psychická závislost. Negativní účinky užívání kokainu jsou hypertenze a arytmie.