31. května 2017 06:00

Zkáza během jediného dne? Dinosauři nepřežili ani 24 hodin po dopadu asteroidu

Asteroid zničil tisíce kilometrů čtverečních povrchu Země, uvolnil tlakovou vlnu, rozpoutal zemětřesení a megatsunami – a to vše v několika hodinách po dopadu.

Možná nejdůležitější den v dějinách Země nastal před 65 miliony lety v období pozdní křídy. V té době dinosauři už 100 milionů let bezkonkurenčně ovládali všechny kontinenty, moře i vzdušný prostor planety. Onoho dne se ale všechno změnilo, a to během pouhých 24 hodin. Do Země narazil rychlostí 65 000 km/h asteroid o průměru deseti kilometrů a následně vymřelo téměř 80 procent tehdejších živočišných druhů, v prvé řadě dinosaurů.

Přesná lokace místa, kam asteroid před 65 miliony let dopadl, byla pro vědce dlouho záhadou. Dnes věří, že se nachází na okraji poloostrova Yucatan v Mexickém zálivu na místě zvaném Chicxulub.

Kdyby Spojené státy a Rusko odpálily všechen svůj jaderný arzenál najednou, byl by proti tomu výbuch, který zahubil dinosaury, stále desettisíckrát silnější. Tlaková vlna byla po dopadu tak silná, že každý živý tvor v okruhu sto šedesáti kilometrů byl během prvních deseti sekund mrtvý. Zahynul okamžitým nárazem tlakové vlny, tedy dávno předtím, než k němu dorazily letící trosky. Obrovská tlaková vlna se podle vědců šířila všemi směry rychlostí téměř 20 kilometrů za sekundu.

1 sekunda po dopadu

Trilión tun skály sublimovalo při teplotě kolem 4000 stupňů Celsia v plyn za necelou sekundu. Asteroid dopadl do oceánu, přičemž se v okamžiku nárazu vypařily miliony litrů vody. Proud žhavé vodní páry a roztavených hornin se díky energii uvolněné nárazem řítil oblohou rychlostí přes 60 000 km/h.

25 sekund po dopadu

Vše živé v okruhu 500 kilometrů vyhladila obrovská tlaková vlna a sežehla teplota blížící se teplotě povrchu Slunce. Tlaková vlna se ale šíří nezadržitelně dál.

60 sekund po dopadu

Kolize vyhloubila do zemského povrchu stále se zvětšující díru. Při tom se vypařily miliardy litrů mořské vody a to uvolnilo další smrtící sílu – 100 metrů vysokou megatsunami, která se šířila oceánem všemi směry.

90 sekund po dopadu

Zvětšující se kráter v oceánu, třicet kilometrů hluboký a přes sto kilometrů široký, začíná být nestabilní. Jeho stěny se zhroutily a kráter se dál rozrůstal. Během devadesáti sekund se miliardy litrů mořské vody navalily zpět do kráteru a znovu ho naplnily. Vodní kaskády se střetly uprostřed a vytvořily 40metrový vodní sloup.

Během velmi krátké chvíle šplouchla veškerá voda zpět, aby tak vytvořila druhou, a ještě mocnější tsunami vysokou téměř tři sta metrů. Vlna, která mohla zaplavit celé jihovýchodní pobřeží Spojených států až tři sta kilometrů do vnitrozemí, smetla vše, co jí stálo v cestě.

Seismické otřesy způsobené asteroidem se začaly šířit po celé planetě. Za méně než hodinu oběhly Zemi a způsobily obrovská zemětřesení. V okolí dopadu se mělo objevit jedno s magnitudem deset až dvanáct. Magnitudo dvanáct je 3000krát silnější, než jakékoliv zaznamenané zemětřesení v historii. Pohroma způsobená dopadem asteroidu narůstá. Megatsunami, globální zemětřesení, sesuvy tektonických desek.

40 minut po dopadu

Materiál z kráteru a zbytky asteroidu – jde o tisíce krychlových kilometrů – prudce stoupají do stratosféry. Zhruba deset procent tohoto materiálu se pohybuje tak rychle, že překoná únikovou rychlost a odletí do vesmíru.

Zbývajících 90 procent brzy spustí další katastrofu. Minutu po minutě se sutiny šíří všemi směry po oběžné dráze Země a za necelou hodinu je začne gravitace přitahovat skrz atmosféru zpět. Při tomto sestupu prodělají horniny další transformaci. Vypařené kameny znovu kondenzují v malé kapičky, známé jako tektity. Tento žhavý materiál v atmosféře mohl způsobit teplotní šok, tisícistupňová teplota vše na povrchu uvařila.

Pralesy po celém světě zachvátily plameny. Nešlo o klasické lesní požáry, které se přesouvají do míst, kde má co hořet. Tehdy se vznítilo v jednu chvíli úplně všechno.

V Texasu se ve výhni po dopadu upekly během několika sekund všechny rostliny. Listy zvadly a začaly hořet už 10 sekund po vystavení žáru. Asi za 30 sekund se vznítily i tlustší větve a kmeny stromů a po pěti minutách bylo všechno v jednom plameni a v podstatě spálené na popel.

Dinosauři mohli vydržet tento stav nějakých patnáct, třicet sekund. Dinosauři se doslova upekli. Několik hodin po dopadu byla naprostá většina dinosaurů odsouzena k vyhynutí.

10 hodin po dopadu

Asteroid zničil tisíce kilometrů čtverečních povrchu Země, uvolnil tlakovou vlnu, rozpoutal zemětřesení a megatsunami. Několik hodin škvařily planetu žhnoucí sutiny.

Vědci se domnívají, že právě v tomto momentu se prokázala životaschopnost některých druhů. Klíčem k přežití byl úkryt pod zemí. Při jednom experimentu texaském San Antoniu se zjistilo, že žár odpovídající následkům dopadu asteroidu před 65 miliony let ohřál během 15 sekund povrch země na 800 stupňů. Už v hloubce 15 cm pod zemí ale vzrostla teplota „jen“ na 41 stupňů a v hloubce 25 centimetrů dokonce jen na 35 stupňů. Tohle mohly některé druhy drobných živočichů přežít a podobnou šanci skýtal i oceán.

18 hodin po dopadu

Oheň stále řádí a bude mu ještě hodně dlouho trvat, než spálí milióny čtverečních kilometrů vegetace. Dým stoupá a do atmosféry se tak dostávají miliardy tun sazí. Trvalo několik měsíců, než tento materiál spadl zpět na zem. Mezitím bránil přístupu slunečních paprsků a zahalil tak většinu planety tmou, která nejspíš odstartovala globální ochlazování. Některé oblasti Země se ochladily tak, že začaly zamrzat.

Mráz byl smrtící, ale mnohé druhy byly schopná přečkat zimu a tmu tak, jako to dělají dnešní zvířata v zimě. Všichni plazi a obojživelníci mají schopnost zpomalit metabolismus až do stavu hibernace. Existují také různě velké populace malých savců, kteří žijí takzvaný subniveální život – tedy život pod sněhem.

Tma a chlad narušily potravní řetězec přeživších druhů. Bez světla se vypnul fotosyntetický motor, který poháněl pozemní i vodní ekosystémy. Ale potravy bylo stále ještě dost – všude kolem totiž musela být obrovská spousta pečeného masa.

24 hodin po dopadu

Kouř z největšího světového požáru, v kombinaci se sutinami a párou, které vytvořil dopad, otrávil atmosféru. Vzduch je plný chemických prvků a sloučenin, podobných těm, které dnes produkují automobily a elektrárny – chlóru, brómu, kyseliny sírové a dusičné.

Ty jsou schopné zničit ozónovou vrstvu a způsobují silné kyselé deště. Dopad také uvolnil velké množství skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý a metan. Na takové množství bychom museli spalovat fosilní paliva dnešním tempem tři tisíce let. Chlad globální zimy brzy vystřídalo prudké globální oteplování.

Trvalo tisíce let, než se lesy obnovily, hladina oxidu uhličitého klesla a než se atmosféra úplně vyčistila. Milion let po dopadu asteroidu se začali přeživší plazi a obojživelníci dále vyvíjet a ze stávajících druhů vznikaly nové formy života.

Dokument Dopad asteroidu: 24 hodin uvidíte na Prima ZOOM.

(mih)

redakce Prima Zoom

redakce magazínu Prima Zoom

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom