VIDEO: Tušíte, co byste jedli před 7000 lety? Doba kamenná nastane v pořadu davinci dnes na Primě
Stoprocentní jelení kůže, chaty z březového dřeva a rákosu, pampelišková káva s medem – tak vypadala realita střední doby kamenné. Výhodou bylo, že lidé rozhodně netloustli.
Paleolitická dieta není nic nového – v principu vynecháte přílohy a jíte hlavně maso. Je ale něco jiného naordinovat si jídelníček doby kamenné v panelákové kuchyni s ústředním topením za zády, anebo si maso opékat nad ohněm, spát v nevytopené chatrči z březového dřeva a rákosu a popíjet pampeliškovou kávu s medem. Přesně takhle to nedávno pojala partička experimentálních archeologů v Německu. Po pěti týdnech na stravě a v prostředí odpovídajícím době před 7000 lety šlo pět kilo dolů – a to hlavně tuku! Dívejte se v dalším vydání naučně-zábavného pořadu davinci dnes ve 21.35 na Primě.
Přidáme tetřeví vejce...
Kromě masa a ryb byly součástí jídelníčku lidí také lesní plody, jablka, ořechy a tetřeví vejce. Po pěti týdnech takové diety archeologové účastnící se experimentu zhubli až o 5 kilogramů. „Ztratil jsem jen tuk, ale žádné svaly. Na začátku to bylo těžké, protože tu není žádný cukr, na to jsem nebyl zvyklý. Ale teď už se na to mé tělo adaptovalo a mám více energie než předtím. A přitom jím méně,“ komentoval dietu střední doby kamenné účastník projektu Jake Newport.
Skupina experimentálních archeologů si při pokusu vyzkoušela, jaké to je žít po několik týdnů jen s vybavením a v podmínkách střední doby kamenné, tedy před vynálezem zemědělství. Lidé si dokázali doplnit stravu i z divoce žijících rostlin. Důležitou základní potravinou tak byl například rákos, přesněji řečeno jeho podvodní kořeny obsahující sacharidy.
Místo kartáčku na zuby větvička z lísky
Propásli jste první díl davinci s Vojtou Kotkem a Jirkou Mádlem v roli moderátorů? Pusťte si ho na Primě PLAY.
Střední doba kamenná byla dobou velkých proměn. V pouhém jednom století stoupla průměrná teplota z 9 na 17 stupňů Celsia. Tály ledovce a lesy se rozšiřovaly. Na jídelníčku lidí se tak vedle lesních plodů stále častěji objevovala zvěřina – důsledek toho, že člověk doby kamenné se učil lovit lukem a šípy. Lovily se srny, losi, divoká prasata i pratuři, ale i drobná zvěř a opeřenci. Neúspěšný lov znamenal hlad a zimu – chyběly by totiž i kůže na oděvy.
Snadné nebylo ani uložit se ke spánku do chaty z březového dřeva a rákosu. Při teplotě 10 stupňů Celsia v noci ležíte na slámě a kožešinách, oheň v chatě nehřeje. Všude vlhko a zima. „Můžeme vycházet z toho, že lidé byli v době kamenné zvyklí na úplně jiné teploty než dnes. A lidé se zahřívali navzájem,“ říká experimentální archeoložka Simone Hofeditzová. V každé chatě podle ní žila vždy větší rodina, tak 6–8 osob.
Na teplou vodu můžete zapomenout, mýt se budete ve studeném potoce. A co ústní hygiena? Na tu stačí větvička lísky. „Utrhneme ji pokud možno rovně a pak ji nakoušeme tak, aby vznikl jakýsi kartáček. Čím déle se kouše, tím je kartáček měkčí,“ vysvětluje archeolog Ingolf Pfeifer.
Další díl nového naučně-zábavného pořadu davinci můžete vidět dnes ve 21.35 na Primě.
(mih)