VIDEO: Pštrosi přežili i dinosaury, mají na to pár užitečných triků. Podívejte se dnes na Primě ZOOM

Pštros dvouprstý Zdroj: istockphoto.com

Pštrosí samice kladou vejce až do šesti jiných hnízd, mláďata mohou hned po vyklubání běžet. Triky nelétavých ptáků sledujte v dokumentu David Attenborrough: Velcí ptáci dnes ve 20.00 na Primě ZOOM.

Pštros, emu, nandu, kivi, kasuár… Jak a proč se tito ptáci vzdali létání? Je to jedna z největších záhad přírody. A lámou si s ní hlavu největší mužové vědy od Darwinových časů. Tato malá skupina ptáků jsou opravdoví podivíni s nejrůznějšími vlastnostmi, které jim pomáhají přežít. Je mezi nimi nejrychlejší pták na Zemi, pták s největšíma očima, pták s pařáty ostrými jako dýka. Jejich mláďata běhají hned po vyklubání. Všichni mají podivné opeření a nepoužitelná křídla. Strategie přežití nelétavých ptáků poznejte v dokumentu David Attenborrough: Velcí ptáci dnes ve 20.00 na Primě ZOOM.

Pero nelétavých ptáků nemá paprsky s háčky, které zachycují vzduch, jako normální pera na křídlech. Také nedrží tak hezky pevně u sebe. Vypadá spíš jako načechrané péřové boa. Tohle peří neslouží k letu, ale poslouží jako teplá pokrývka, odpuzovač hmyzu nebo také jako rekvizita při exotickém tanci.

Při létání se spotřebuje spousta energie. Mnohem víc než při chůzi nebo běhu. A ptáci nelétají, pokud nemusejí. Někteří, jako tučňáci, se létání vzdali relativně nedávno a zvolili si vodu. Ale pořád mají silná křídla, která používají při plavání jako pádla. Běžci jsou jiní – ti totiž nelétali nikdy. A jsou to jediní ptáci, kterým stavba kostry létat neumožňuje. Pod jejich prachovým peřím se ukrývá plochá, voru podobná prsní kost bez hřebene, na který by se mohly upínat létací svaly. Takže, i když existují i jiní ptáci, kteří nelétají, zvláštní podtřída běžců se od ostatních zcela liší.

Současníci dinosaurů

Jejich rodokmen můžeme vystopovat až do dob, kdy po Zemi kráčeli dinosauři. Jejich příbuzní, pterosauři, pak vládli obloze. Když před 66 miliony let obě skupiny vyhynuly, využili někteří pravěcí ptáci příležitosti a pokusili se ovládnout zemi sami.

Někteří předkové běžců rostli a tloustli, měli dlouhé silné nohy. A tak jednoho dne už byli příliš těžcí, aby létali. Savci ovšem zahájili protiútok. A na většině míst zvítězili. Ale moa z Nového Zélandu nebo Epyornis z Madagaskaru, dnes už vyhynulí, přežívali ještě před pár stoletími. A pět dalších dosud dobře prosperuje na jižní polokouli: pštros, emu, kasuár, nandu a kivi.

Největším z nich je pštros dvouprstý (Struthio camelus). Dosahuje výšky okolo 3 metrů a může vážit přes 150 kilogramů. Na afrických pláních žije společně s několika nejnebezpečnějšími predátory světa – hyenami, lvy a gepardy. Při běhu mu silné nohy mohou zachránit život. Dospělí ptáci dokážou vyvinout rychlost více než 70 kilometrů za hodinu a jediným skokem překonají vzdálenost 5 metrů.

Vejce v cizích hnízdech

Vejce pštrosů jsou součástí složité hry účelového výběru. Pštrosi se totiž chovají skoro jako kukačky. Samice kladou vejce do hnízd jiných pštrosů. Ale na rozdíl od kukaček to majitelé těchto hnízd vědí a zdá se, že jim to nevadí. Samička zřejmě svá vlastní vejce rozpozná. Dbá, aby byla uprostřed hnízda, a ostatní přesune na okraj jako obětinu pro predátora, kdyby zaútočil. Do jednoho hnízda může naklást vejce až šest samic pštrosa.

Pro většinu členů podtřídy běžců – nandu, emu a kasuára – je inkubace něco jako pánský klub a samičky se jej neúčastní. Pštrosi to ale dělají trochu jinak. Samci a samice se v péči o vejce střídají a drží stráž dnem i nocí, aby měli jistotu, že jim vejce nikdo neukradne.

Pár spolu komunikuje klapáním zobáků a střídá se v sezení na vejcích, která, ačkoli jsou v poměru k samotnému pštrosovi malá, váží ve skutečnosti 1,8 kg. Jsou to tedy největší vejce na světě. Pokud zůstanou bez dozoru, vzbudí taková velká vejce pozornost. Představují totiž obří hotové jídlo pro mnoho afrických savců.

Strategie přežití nelétavých ptáků poznejte v dokumentu David Attenborrough: Velcí ptáci dnes ve 20.00 na Primě ZOOM.

(mih)