Tři mrtví, z toho dvě děti. Tragédie na leteckém dni byla podle soudu chybou pilotů
Letecké katastrofy: Nové důkazy (4) - Vyšetřování letu 296
Původně to měl být příjemný letecký den, na kterém společnost Air France předvede svůj nový Airbus A320-111. Kromě například toho, že dosahoval větší rychlosti než Boeing 747, byl jako první sériově vyráběné dopravní letadlo vybaven systémem řízení pomocí elektrických impulzů jménem fly-by-wire. Ten snímá řídící signály a převádí je do elektronické podoby, odkud je může dál vyhodnocovat palubní počítač. Díky tomu systém usnadňuje pilotům práci. To, co se stalo 26. června 1988, však bylo jednu dobu bráno jako jedno z nejhorších selhání systému.
V letadle, pilotovaném kapitánem Michelem Asselinem a pilotem Pierrem Mazeriesem, se nacházelo celkem 136 osob. Plán byl jednoduchý, letoun měl odstartovat z letiště Basel/Mulhouse, ukázat cestujícím Mont Blanc z výšky a nad francouzským Habsheimem, kde se letecký den konal, klesnout do výšky 30 metrů a proletět minimální rychlostí. Dráha letiště, nad kterou měli proletět, byla 1 000 metrů dlouhá a za ní byla ještě 200 metrů rezerva, než začínal les. Nic se nemohlo pokazit. Plán byl natolik spolehlivý, že si kapitán Asselino pohrával s myšlenkou na dramatický manévr, který už podle svých slov dělal nejméně dvacetkrát. Ovšem s mnohem menším a lehčím letadlem. A na podstatně větším prostoru.
Trosky letu 296Q Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Trosky letu 296Q Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Trosky letu 296Q Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Trosky letu 296Q Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Trosky letu 296Q Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Trosky letu 296Q Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Trosky letu 296Q Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Trosky letu 296Q Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Trosky letu 296Q Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Trosky letu 296Q Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Trosky letu 296Q Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Trosky letu 296Q Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Trosky letu 296Q Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Trosky letu 296Q Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Zelené peklo
Jak se letoun blížil k Habsheimu, naklonil autopilot letadlo nosem nahoru, aby jej držel v tzv. natažené poloze. Aby dostal letoun z možného nebezpečného náklonu, zvyšoval otáčky motoru. Když letadlo kleslo do 30 metrů, všimla si posádka, že diváci stojí jinde. Piloti tedy stroj stabilizovali a začali měnit směr, aby se dostali do osy travnaté dráhy, kam měli původně letět. Protože byl letoun nakloněný, zdálo se pilotům, že jsou výš, než ve skutečnosti byli – a navíc jim při klesání barva ranveje i lesa splynuly natolik, že pro ně vše byla tráva. Až pozdě si uvědomili, že mají před sebou zelenou masu.
Piloti tedy nastavili páky na plný výkon, ale v natažené poloze reagoval letoun pomaleji. Airbus se nekontrolovaně řítil vstříc 12 metrů vysokým stromům, a když se konečně motory rozjely na plný výkon, bylo pozdě. Stroj se zřítil a začal hořet. K místu okamžitě vyrazily dva hasičské vozy a jedna sanitka. Popálení cestující si začali rychle rozepínat pásy a hrnout se ven. Duchapřítomná letuška otevřela průzor a začala cestující evakuovat. Protože byl východ zatarasený větvemi, pomáhala je odklízet z cesty.
Vzpoura strojů?
V nastalé panice si nikdo nevšímal invalidního chlapce, jenž se bez pomoci nemohl ze sedadla dostat, ani dvou dětí, sourozenců, kteří měli potíže pásy rozepnout. Jakmile se vysvobodil starší bratr, dav prchajících pasažérů jej okamžitě strhl s sebou dříve, než stihl sestře pomoci. Většina cestujících se z hořícího letadla dostala ven. Když letuška zjistila, že je v letadle v bezpečnostním pásu stále uvězněná dívka, vydala se pro ni dovnitř. Dívku se ale zachránit nepodařilo. Společně s letuškou a invalidním chlapcem zahynula v hořícím letadle. Ze 136 lidí na palubě Airbusu se jich 133 zachránilo.
Čtěte také: Lidé padali na louku jako pytle. Byl to šok, vzpomíná hasič na havárii jugoslávského letu
V následujícím vyšetřování padla vina na systém fly-by-wire. Podle této vyšetřovací verze, kterou vám zprostředkuje páteční seriál Letecké katastrofy: Nové důkazy na Prima ZOOM, považoval systém letadla pokles na 30 metrů za přistávací manévr, a proto zabránil pilotům ve stoupání.
Soud však nakonec došel k závěru, že byl celý incident především chybou pilotů, a kapitán Michel Asseline byl odsouzen na 10 měsíců odnětí svobody. Pilot Mazieres, dva manažeři Air France a prezident aeroklubu, jenž letecký den pořádal, odešli od soudu s podmínečnými tresty. Kapitán Asseline výsledek soudu označil za spiknutí a nadále trvá na tom, že za tragickou nehodu nese odpovědnost fly-by-wire.
Zdroj: Simple Flying
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
