Čínskou extrémní železnici do Tibetu stavělo 140 000 dělníků a 2000 lékařů

Na cestě z Golmudu do Lhasy musí vlaky překonat 675 mostů Zdroj: redakce Prima Zoom

Železnice z Golmudu do Lhasy na svých téměř dvou tisících kilometrech sbírá jeden světový rekord za druhým.

Tvrdilo se, že postavit železnici do Tibetu je nemožné. Museli byste překonat 5000 metrů vysoké hory, přemostit 12 kilometrů široká údolí, razit tunely při teplotě -30 °C a pokládat koleje s lahví kyslíku u ruky. Jenže v červenci 2006, dva roky před plánovaným dokončením, Čína zahájila provoz na 1142 km dlouhé trati spojující čínské posádkové město Golmud s tibetskou metropolí Lhasou. Spolu s předchozím úsekem z východočínského Si-ningu dokončeným v roce 1984 má tak vysokohorská železnice spojující Čínu a Tibet délku 1956 kilometrů.

Celkem 140 000 dělníků a 2000 lékařů bojovalo 5 let s neprostupným terénem a nadmořskou výškou, v níž se běžně pohybují jen horolezci. Železnice na svých téměř dvou tisících kilometrech sbírá jeden světový rekord za druhým. Prochází průsmykem Tanggulla (Tchang-ku-la), kde ve výšce 5072 metrů nad mořem dosahuje nejvýše položeného úseku železniční trati na světě. Zde se také nachází nejvýše položené nádraží na světě (5068 m n. m.). Rekord drží i 1338 metrů dlouhý tunel Feng-chuo-šan, který je s nadmořskou výškou 4905 metrů nad mořem nejvýše ležícím železničním tunelem na světě.

Cesta jen s kyslíkem

Úsek z Golmudu do Lhasy leží z 80 % nad 4000 metry nad mořem, je zde 675 mostů a polovina trati (550 km) je položena na věčně zmrzlé zemi. Celkem je tu 45 stanic, z nichž je ale 38 bezobslužných. Ty většinou slouží jako výhybné stanice – trať je jednokolejná, takže protijedoucí vlaky se musejí podle přesně daného jízdního řádu vzájemně vyhýbat.

Více než polovina železniční trati do tibetské Lhasy leží na věčně zmrzlé půdě Zdroj: redakce Prima Zoom

Vlaky jezdí rychlostí 120 km a mají tlakové kabiny s dodávkou kyslíku pro každého cestujícího. Čelenem vlakového personálu je i lékař a cestující musí podepisovat prohlášení, že si uvědomují rizika spojená s vysokohorskou nemocí. Přesto má cesta vlakem do Lhasy již svou první oběť – v srpnu 2006 ve vlaku na srdeční potíže zemřel 75letý cestující z Hongkongu.

Stavba železnice do Tibetu je nejen technickým, ale především politickým tématem. Tibet je od roku 1950, kdy na jeho území vpadla čínská armáda, jednou z autonomních oblastí Číny. Železnice do Lhasy nově každoročně přiváží velké množství turistů a významně přispěla k těsnějšímu připoutání Tibetu k Číně. Na druhou stranu zájem o prodloužení této železnice na své území už projevily Nepál a Indie.

(mih)