Čína dobývá vesmír. Bude první člověk na Marsu Asiat?

Čínský vesmírný program Zdroj: www.cnsa.gov.cn/

Čína vyslala tento týden do vesmíru další pilotovanou misi. Je to ukázka vesmírných ambicí této velmoci. Jaké budou důsledky?

Trojice kosmonautů včetně jedné ženy se na palubě kosmického plavidla Šen-čou 10 vydala k čínskému experimentálnímu modulu na oběžné dráze. Posádka se má vrátit za dva týdny.

Raketa Dlouhý pochod, která loď Šen-čou 10 s kosmonauty vynesla, odstartovala v 17.38 pekingského času (11.38 SELČ) z čínského kosmického střediska Ťiou-čchüan, jež se nachází v poušti Gobi v severozápadní provincii Kan-su. Start, který se uskutečnil pod bezmračnou oblohou a kterému přihlížel prezident země Si Ťin-pching, vysílala v přímém přenosu čínská televize CCTV.

Velitel Nie Chaj-šeng a jeho posádka - astronaut Čang Siao-kuang a kosmonautka Wang Ja-pching - mají na programu zatím nejdelší čínskou pilotovanou misi.

Titanic šel ke dnu ve službách nacistické propagandy

Wang je druhou čínskou ženou v kosmu a během své cesty se chystá přednést první přednášku z vesmíru studentům na Zemi. "Předvedu jisté fyzikální experimenty ve stavu beztíže," řekla 33letá žena v pondělí na tiskové konferenci posádky.

Poetika na oběžné dráze

Na oběžné dráze kosmické plavidlo Šen-čou 10 (Božská loď) zakotví u pokusné stanice Tchien-kung 1 (Nebeský palác), která se pohybuje ve výšce asi 335 kilometrů nad zemským povrchem. Modul je na orbitě od září 2011 a dvě kosmické lodě se už s ním spojily, přičemž jedna byla pilotovaná.

Mise Šen-čou 10 je zatím posledním krokem v plánech Číny umístit do roku 2020 na oběžnou dráhu vlastní obdobu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Šedesátitunová čínská vesmírná stanice má být ve srovnání s ISS asi šestinová.

Podobně jako při předchozí misi Šen-čou 9, jejíž součástí byla první Číňanka v kosmu Liou Jang, bude i Nieho tým na oběžné dráze provádět různé vědecké experimenty, testovat systémy modulu a nacvičovat manuální i automatická spojení vesmírné lodi s pokusným modulem.

Čína vesmírovládná?

Čína je v současnosti jednou ze dvou zemí, která je schopná dostat vlastními silami kosmonauty do vesmíru. USA o tutu schopnost přišly roku 2011 - od té doby využívají ruský vesmírný program. Ten ale zase využívá jediný kosmodrom, který však ani není v Rusku, nýbrž v Kazachstánu. Čína ale má před sebou ještě dlouhou cestu, než se bude moci projektu ISS vyrovnat. Především potřebuje větší raketu. Raketa Dlouhý pochod 2F (Čchang-čeng-2F), která vynáší vesmírná plavidla Šen-čou a vynesla do kosmu také modul Tchien-kung, neunese moduly, které by Peking chtěl zahrnout do své budoucí vesmírné stanice. Čína proto nyní vyvíjí raketu Dlouhý pochod 5, která by se měla představit během několika let.

Stávající mise je pátým letem čínské rakety s lidskou posádkou od roku 2003, kdy astronaut Jang Li-wej při prvním čínském pilotovaném letu do vesmíru v kosmické lodi Šen-čou 5 čtrnáctkrát obletěl Zemi. Za tu dobu se podívalo do vesmíru sedm čínských kosmonautů. Osmačtyřicetiletý velitel Nie Chaj-šeng, generálmajor čínské armády, je jediným Číňanem, který letí do kosmu podruhé. Zúčastnil se totiž již mise Šen-čou 6 v roce 2005.

Příprava ke startu. Vlajka nesní chybět... Zdroj: www.cnsa.gov.cn/

Čínský program pilotovaných letů je zatím převážně izolovaný. To by se ale mohlo za pár let změnit. Evropa již zahájila s Pekingem dialog o možnosti vysílat své kosmonauty na připravovanou čínskou vesmírnou stanici. "Studujeme možnosti využití této vesmírné stanice," řekl zpravodajskému serveru BBC News vysoký představitel Evropské vesmírné agentury (ESA) Thomas Reiter.

Pět věcí, kterými vám čínská mytologie vyrazí dech!

Nový let rakety s lidskou posádkou je další ukázkou sílící pozice Číny ve vesmíru. Přichází navíc v době, kdy americký vesmírný program brzdí omezování rozpočtu a přesuny priorit. Čína v budoucnu rovněž plánuje přistát na Měsíci s raketou bez lidské posádky a vyslat na jeho povrch robotické vozítko...