Nejkrásnější hrady a zámky v Německu

Dají se vybrat nejkrásnější hrady a zámky v Německu? Kdo ví, v každém případě jsme se o to ale pokusili...

DALŠÍ VÝBĚRY HRADŮ A ZÁMKŮ: ČESKÁ REPUBLIKA, SLOVENSKO, POLSKO, RAKOUSKO

Zámek Neuschwanstein

Bavorský král Ludvík II. byl tak trochu podivín milující romantické umění a hudbu Richarda Wagnera. Zámek Neuschwanstein byl stavěn, podobně jako většina Ludvíkových zámků, v druhé polovině 19. století. Architektonický návrh stavby vytvořil mnichovský jevištní výtvarník Christian Janko. Stavba trvala dlouhých 17 let a byla během ní použita veškerá v té době známá technika. Odráží se v ní vlivy hned několika architektonických slohů počínaje německým románským slohem, přes gotický a konče byzantským stylem.

Ani na výzdobě interiérů se příliš nešetřilo. Okázale a přepychově zařízený Trůnní sál byl například inspirován výzdobou chrámu Hagia Sophia v Istanbulu. Na stěnách visí obrazy inspirované Wagnerovými díly. Král Ludvík II. byl totiž nejen jeho obdivovatelem, ale i štědrým mecenášem a věřil, že Wagner zámek občas navštíví. Ironií osudu zůstává, že Ludvík na zámku nepřijal jedinou oficiální návštěvu. Učinil pouze jednu jedinou výjimku. Své matce dal k jejím šedesátinám pozvání na prohlídku ještě nedostavěného zámku.

Král Ludvík II. byl nejen velkým obdivovatelem umění a hudby, ale zajímal se také vynálezy moderní doby. Do své ložnice si nechal nainstalovat splachovací záchod a do jedné ze zámeckých komnat přivedl dokonce i telefon. Byl to vskutku revoluční počin. Jednalo se totiž o jeden z prvních telefonů v celém Bavorsku.

Pohádkový zámek stojí na vysoké skále nad roklí Pöllat a stal se dokonce i inspirací pro Walta Disneyho při tvorbě návrhu hradu pro Šípkovou Růženku v zábavním parku Disneyland.

Zámek Hohenschwangau

Zámek Hohenschwangau najdeme nedaleko Neuschwansteinu v obci Schwangau v Bavorsku. První zmínky o hradu, coby sídle šlechticů ze Schwangau, se objevují od 12. století. Hrad často měnil majitele a stejně tak byl často opravován a přestavován podle potřeb nových majitelů.

V roce 1832 získal ruiny korunní princ a pozdější král Maxmilián II., jenž pověřil přestavbou v novogotickém stylu německého malíře Domenica Quaglionima a architekta Georga Fridricha Zieblanda. Interiéry zámku byly vymalovány podle návrhů rakouského malíře Moritz von Schwinda. Nábytek i veškeré ostatní vnitřní zařízení pochází z období tzv. Biedermeieru. Jednalo se umělecký a životní styl první poloviny 19. století, typický pro měšťanskou kulturu v německy mluvících zemích. V tomto stavu se zámek zachoval do dnešních dnů.

Zámek sloužil královské rodině jako letní sídlo. Král Ludvík II. zde prožil dětství a jeho matka Marie Bavorská zde žila až do své smrti.

Zámek Linderhof

Zámek Lidenderhof najdeme na jihozápadě Bavorska nedaleko Ettalského kláštera a je nejmenším ze tří zámků, které nechal postavit bavorský král Ludvík II. Není bez zajímavosti, že je jediným zámkem ze všech jeho štědře pojatých stavebních plánu, jehož dokončení se dožil.

Ludvík II. si k okolí Linderhofu budoval vztah již od dětství, kdy jej jeho otec brával na lovecké výpravy do Bavorských Alp. Ludvík byl korunován bavorským králem v roce 1864 a dostal tak do správy mimo jiné i tzv. Königshäuschen (Královský domek) a v roce 1869 zahájil rozsáhlý plán přestavby. Původní dřevěné obložení bylo nahrazeno kamennou fasádou. Architektonicky byla stavba navržena ve stylu druhého rokokového období. Oproti jiným Ludvíkovým projektům je zámek v Linderhofu poněkud skromnější. Plně funkční jsou vlastně jen čtyři místnosti.

Kolem zámku byla vybudována zahrada a rozsáhlý park s několika umělými stavbami, jež byly často inspirovány výjevy z hudebních děl Richarda Wagnera. Bez zajímavosti však není ani tzv. Maorský Pavilon, který byl berlínským architektem Karlem von Diebitschem postavený ku příležitosti Světové výstavy v Paříži v roce 1867, nebo Marocký pavilon, jenž byl vskutku postaven v Maroku pro Mezinárodní výstavu ve Vídni v roce 1873.

Hrad Colditz

Gotický hrad Colditz se majestátně vypíná nad údolím řeky Mulde asi 50 km od Drážďan. Pohnutá historie hradu vrcholí druhou světovou válkou, kdy zde bylo zřízeno nacistické vězení pro spojenecké letce.

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1083, kdy saský šlechtic Jindřich IV. požádal zemského markraběte Wiprechta z Groitzschu o povolení k jeho stavbě. V roce 1158 vydal císař Barbarossa rozkaz k přestavbě hradu, načež byla z původně menšího, skromně vyhlížejícího hradu vybudována mohutná pevnost určená k obraně území Dolního Saska. Po celou dobu své existence byl hrad ve vlastnictví saských knížat a králů. Dnes je na něm zřízena expozice o válečných zajatcích a část hradního areálu byla přebudována na hotel.

Historie vězeňství na hradě Colditz sahá až do roku 1800. O bezmála 30 let později zde byla zřízena i psychiatrická léčebna. Nacisté využívali hradního areálu nejprve pro koncentrační tábor, do něhož internovali občany nepohodlné říši. Později byl areál přebudován na vězení pro spojenecké důstojníky. Mezi vězni byli i Češi. Jen namátkou můžeme věnovat např. Aloise Šišku, Josefa Brykse nebo třeba Čeňka Chaloupku. Čeněk Chaloupka se stal zdejší legendou, jelikož organizoval mnohdy kuriózní pokusy o útěk z vězení. Jeho vrcholným pokusem byla stavba plně funkčního kluzáku, s nímž zajatci chtěli přeletět ze střechy hradu přes údolí za město. Bylo to však na samém konci války a tento pokus o útěk se nakonec neuskutečnil.

Královská rezidence Mnichov

Královskou rezidencí Mnichov označujeme městský zámek, který byl sídelním místem bavorských vévodů, kurfiřtů a králů. Dnes je nejen největším vnitroměstským palácem v Německu, ale také jedním z nejvýznamnějších muzeí a výstavních galerií v Evropě. Zdejší muzeum nabízí na 130 výstavních prostor.

První písemná zmínka o Mnichovu pochází z roku 1158 s městská práva mu byla udělena v letech 1214 – 1217. Původní vévodský hrad tehdy stával jižně od dnešní Residenz. V roce 1385 byl na místě dnešní královské rezidence vybudován gotický hrad. V první polovině 16. století za vlády Wilhelma IV. byl hrad přestavěn v renesanční zámek. I v dalších stoletích probíhal čilý stavební ruch a postupně se celý areál rozrůstal, až palácový komplex nahradil celou někdejší městskou čtvrť včetně kasáren a kláštera.

Po dlouhá staletí byla Královská rezidence Mnichov nejen politickým, ale i kulturním centrem zprvu vévodství, od roku 1623 kurfiřství a následně od roku 1806 i Království Bavorského, jímž zůstala až do roku 1918. Po revoluci v roce 1918 se z areálu stalo veřejné muzeum. Druhá světová válka s sebou přinesla jen těžko nahraditelné poškození celé stavby, jejíž oprava trvala až do konce 80. let minulého století.

Hrad Eltz

Středověký hrad Eltz patří k vůbec nejkrásnějším v hradům v celém Německu. Byl postaven pravděpodobně na počátku 12. století na 70 metrů vysoké skále nad Elzbach mezi městy Koblenz a Trevir ve spolkové zemi Porýní Falc. Od samého počátku měl hrad chránit významnou obchodní cestu mezi řekou Moselou a krajem Maifeld.

Zajímavé je, že hrad dodnes patří potomkům původních majitelů, kteří ve 12. století nechali hrad postavit. Společně ještě s dalšími dvěma hrady (Bürresheim a Lissingen) nebyl Eltz nikdy významněji poškozen. Rod původních majitelů má tři větve. Část obývaná rodinami Rübenachů a Rodendorfů je dnes přístupná veřejnosti, zbylá třetina hradu patří rodině Kempenichů a pro veřejnost je uzavřená.

Budování hradu začalo ve 12. století a trvalo dobrých 400 let. Díky tomu můžeme na hradě pozorovat vlivy různých architektonických stylů od románského až po barokní. Pozornost upoutá i množství věžiček. Dále mohou návštěvníci během prohlídky obdivovat sbírky zbraní, brnění, starožitného nábytku a řadu uměleckých děl. Ve sklepení je umístěna tzv. klenotnice, která ukrývá unikátní sbírku uměleckých děl z 12. až 19. století.

Zámek Schwerin

Pohádkový zámek Schwerin stojí nedaleko stejnojmenného města v krajině sedmi jezer ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko. První písemná zmínka o slovanském sídlišti zvaném Zuarin pochází roku 1018. Město zde bylo založeno o více než 100 let později, nejspíš v roce 1060. V roce 1358 se Schwerin stal součástí meklenburského vévodství. V letech 1918 až 1934 pak byl hlavním městem svobodného státu Meklenbursko – Přední Pomořansko.

Schwerinské jezero má rozlohu 60 km2 a je největším z místních sedmi jezer. Na ostrově v tomto jezeře pak najdeme Schwerinský zámek, zdejší nejvýznamnější pamětihodnost. První zmínky o hradu, který stával na tomto místě, pochází z roku 965. V polovině 12. století čelil hrad obléhání pod vedení Jindřicha Lva. Přesila byla tak veliká, že se zdejší hradní pán rozhodl svůj hrad vypálit. Dobyvatelé však na stejném místě postavili novou pevnost a zasloužili se i o založení města.

Nový hrad byl postaven v románském slohu a teprve v letech 1843 – 1858 proběhla rozsáhlá renesanční přestavba, která dala zámeckému areálu dnešní podobu. Přestavbu řídili architekti se světovým věhlasem - George Adolf Demmler, Gottfried Semper, Friedrich Augusta Stüler a Ernst Friedrich Zwirner.

Zámek Schwerin dnes právem patří na seznam architektonických skvostů Evropy. Od roku 1900 v něm sídlí mimo jiné zemský sněm spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko a také unikátní muzeum. Zámek obklopuje ojedinělý park s luxusní restaurací.

Hrad Marksburg

Hrad Marksburg tvoří nepřehlédnutelnou dominantu nad městem Braubach. Během dlouhé historie nebyl nikdy vážněji poškozen a představuje tak unikátní historickou památku, která poskytuje návštěvníků skvělou možnost nahlédnout do tajů života na německých hradech od 13. století. Hrad je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO a návštěvníci zde mohou pozorovat různé stavební úpravy aplikované za více než 700 let jeho historie. V obdobích míru bylo na hradě zřizováno vězení.

První zmínky o pevnosti nebo opevněném domě pochází z počátku 12. století. O kamenném hradu se historické prameny zmiňují až od roku 1231 v souvislosti s příchodem pánu z Eppsteinu. Tento rod patřil k nejmocnějším rodinám nejen v údolí řeky Rýna. Na hradě se vystřídalo několik majitelů. V roce 1803 hrad přešel pod správu vévodství v Nassau a začal byl využíván jako domov pro invalidy a státní vězení.

Dnes sídlí na hradě muzeum a sídlo kanceláře Spolku německých hradů, jehož hlavním cílem je ochrana německých hradů a zámků. Působivá je i zdejší knihovna s více než 25 000 svazky.

Jezerní zámek Monrepos

Jezerní zámeckou rezidenci Monrepos najdeme severozápadně od centra města Ludwigsburg. Za plánem vystavět jezerní zámek můžeme hledat zálibu vévodů z Württemberska v lovu na jezeře Eglosheim. Nejprve nechal vévoda Eberhard Ludwig v roce 1714 postavit na jeho severním břehu tzv. Seehäuslein, nevelký pavilon s osmibokým půdorysem.

Barokní stavbu nechal navrhnout vévoda Carl Eugena a v rámci rozsáhlého projektu byla nejprve v roce 1755 vybudována obdélníková vodní nádrž s rovnými břehy. Ve druhé fázi výstavby měl vzniknout na základě architektonického návrhu Philippa de La Guêpièra pohodlný barokní zámeček sloužící k odpočinku a relaxaci. Stavba však nebyla nikdy úplně dokončena. O nedokončenu stavbu se začal zajímat vévoda a budoucí král Friedrich I., který se rozhodl pro klasicistní přestavbu a dokončení zahrady podle anglického vzoru. V původně přísně pravidelně obdélníkové vodní nádrži byly dobudovány ostrovy s menšími stavbami různého významu. Přestavba vlastního zámku byla dokončena v roce 1804. Postupně zde bylo vybudováno divadlo a malá zoologická zahrada.

V roce 1815 se zde například setkali ruský car a rakouský císař. Ze zámeckého areálu se pak během let stala velmi oblíbená rekreační oblast.

DALŠÍ VÝBĚRY HRADŮ A ZÁMKŮ: ČESKÁ REPUBLIKA, SLOVENSKO, POLSKO, RAKOUSKO