Černý kašel: Všechny důležité informace, které potřebujete vědět, na jednom místě
Epidemie tohoto vysoce nakažlivého bakteriálního onemocnění je na vzestupu po celé Evropě. V Česku je už několik tisíc nemocných, nejvíce za posledních 60 let. Vyléčit se přitom trvá několik týdnů i v případech, kdy je onemocnění bez komplikací. V následujícím článku najdete nejen, jak černý kašel včas rozeznat, ale hlavně jak se před ním chránit.
Onemocnění se říká černý kašel, dávivý kašel nebo také pertuse. Je vysoce infekční a způsobují ho bakterie Bordetella pertusis. Trpí při něm celé dýchací ústrojí, jeho příznaky se ale můžou napříč věkovými skupinami různit. Momentálně se nejvíc šíří mezi dospívajícími a dospělými, u nich má ale daleko mírnější, atypický průběh a mnozí lidé tak netuší, že jsou nakažení.
Příznaky a nebezpečí
Takzvaný typický průběh lékaři popisují takto: Nemoc začne úplně stejně jako jakékoliv běžné nachlazení. Rýma, mírný kašel, teploty nebo horečka... Jenže v případě černého kašle nepřijde během cca 14 dní vyléčení, ale další, mnohem nepříjemnější stádium nemoci. Problém je, že teprve pak se spousta lidí dostane k lékaři a povede se nemoc diagnostikovat. To už je ale většinou pozdě. Jak proto, že nemocný dávno nakazil okolí, tak kvůli nasazení účinné léčby.
Během této fáze se totiž teprve projeví typický kašel, podle nějž onemocnění dostalo jméno. Jeho intenzivní, nepříjemné, mnohdy bolestivé záchvaty následuje buď sípavý nádech nebo typické „zakokrhání“. Nemocný může vykašlávat průhledný, hustý hlen, dávit se, dokonce zvracet. Malé děti můžou dokonce na pár okamžiků úplně přestat dýchat a upadnout do bezvědomí. Někdy jsou tyto záchvaty dokonce tak intenzivní, že si nemocný během nich zlomí žebro, nebo se mu objeví kýla. A i bez zmíněných komplikací jsou záchvaty vyčerpávající, namáhavé a představují pro tělo obrovskou zátěž.
Přenos a rizikové skupiny
Infekce se přenáší velice snadno, takzvanými respiračními kapénkami, které se do vzduchu dostávají nejen při kašli a smrkání, ale třeba i při mluvení. Šířit ji mohou všichni nakažení, i lidé bezpříznakoví, kteří vůbec netuší, že chytili něco horšího než “rýmičku”.
Nemoc je obzvláště nebezpečná pro malá miminka do 4 měsíců. Těmto kojencům hrozí mimo jiné i krvácení do mozku, kůže nebo spojivek a další závažné komplikace. Podobně jsou na tom lidé s problémy s imunitou, astmatici a samozřejmě senioři.
Léčba a prevence
I pro jinak zdravé dospívající a dospělé může být nemoc nepříjemná. Velký problém nastává, jakmile se černý kašel dostane do výše popsaného druhého stadia – jednak může trvat několik týdnů a jednak je bohužel pak těžší ho vyléčit. Lékaři na černý kašel samozřejmě nasazují antibiotika, ta jsou ale nejúčinnější, pokud se podají ještě před tím, než se závažnější příznaky rozvinou. Pak už zdaleka nezabírají tak rychle a efektivně.
Lékaři proto doporučují těžšímu průběhu pertuse spíše předcházet. A to jde velice snadno: Očkováním. Očkovaný se sice nakazit může, ale nemoc většinou zvládne stejně dobře jako sezónní nachlazení. U dětí je vakcína součástí povinného očkovacího schématu a první dávku mohou miminka dostat už od 9. týdne věku. Poslední dostávají mezi třetím a sedmým rokem života.
Tahle ochrana a ani přirozená imunita, jak upozorňuje i Státní zdravotní ústav, však dlouhodobě nikoho neochrání. Proto by se proti černému kašli mělo očkovat cca každých 10-15 let. Má to ale háček. V ČR na něj totiž neexistuje tzv. monovakcína. Dospělí si nemoc nicméně mohou nechat přeočkovat ve vakcíně, která bude účinná i proti tetanu, záškrtu a obrně. Lékaři to doporučují hlavně lidem, kteří mají v rodině malé miminko nebo se starají o někoho vážně nemocného.
Zdroj: Státní zdravotní ústav, Evropský informační portál o očkování, NZIP, Prima CNN News
Video, které jste mohli minout: Černý kašel není covid. Lidé šíření nemoci neřeší, ministerstvo plošná opatření nechystá