Černobyl jako šrapnel v nové studené válce?

Filmoví špioni – záporáci

Pokud se v hollywoodském velkofilmu objeví zloduch pracující pro KGB, nikoho to nepřekvapí. Jmenujme jen namátkou: Most špionů, Atomic Blonde: Bez lítosti či nejeden příběh agenta 007. A nemusí jít jen o filmy americké, namátkou jmenujme francouzský film z roku 2009 Krycí jméno: Farewell. Všichni ale vědí, že se jedná o hraný a téměř vždy vymyšlený příběh, v němž se odráží polarita z dob minulých. Výjimkou budiž výše zmíněný Most špionů, který popisuje reálný, byť hollywoodsky podaný příběh.

Stejně tak v opačném gardu točí filmy i ruská studia a v rámci fikce to nikomu nepřijde divné. Prostě na Východě jsou záporáci z CIA a na Západě z KGB. A přestože jde o fikci, souzní s „většinovým“ míněním dané ideologie. Ostatně i my máme své zkušenosti se sovětskými „poradci“, aktuálně naddimenzovanou osádkou ruské ambasády, o které se ví, že velká část diplomatických pasů je jen krytím pro agenturní činnost.

Černobylské utajování

Rusko už nikterak neskrývá své mocenské ambice, ostatně obsazení části Ukrajiny nebo mohutné internetové útoky vedené proti Estonsku jsou toho důkazem. Na nás dopadá dezinformační část „válčení“, práce dezinformačních webů a výstupy Agentury pro výzkum internetu sídlící v Petrohradu, jak se oficiálně nazývá nejznámější ruská továrna na dezinformace. A právě v rámci dezinformační fronty přichází na scénu nové zpracování černobylské havárie.

Díky fenomenálnímu seriálu, který dokonale vystihl reálie tehdejšího SSSR, se způsob rozhodování sovětských politických špiček dostal jak do hospodských diskuzí, tak do kritik a mediálních rozborů zmíněného miniseriálu. A svět se dozvěděl, jakým způsobem se snažilo komunistické vedení tragédii ututlat, což platilo i pro oblast Československa, které zasáhl radioaktivní mrak.

Ruský černobyl: nebylo to selhání Sovětů, ale sabotáž Američanů

Přestože úspěšný seriál se snažil striktně držet historických faktů a reálie byly natolik skutečnosti podobné, že někteří diváci podlehli dojmu, že některé scény byly natáčeny opravdu v Černobylu, přece jen šlo o hranou záležitost a nikoliv čistý dokument tak, jak ho známe i z vysílání Prima ZOOM. Továrnu v Černobylu sehrála Ignalinská jaderná elektrárna, která byla v roce 2009 vyřazena z provozu. Její dva reaktory jsou totiž podobné těm černobylským.

Byť jsou minisérii vyčítány drobné faktografické nepřesnosti jako nerozlišení ekonomického statusu odrážejícího se ve vybavení bytu hasiče a akademika, základ, tedy vznik, řešení i utajování havárie je historicky extrémně přesný. V praxi to znamená, že i generace současných třicátníků, která se narodila už po havárii, se dozvídá o tom, jakým způsobem se manipulovalo veřejné mínění a riskovalo se zdravím tisíců. Minisérie je totiž děsivě přesná. Jenže to je něco, co současnému Rusku, které se snaží na velmocenskou ideologii Sovětského svazu navázat, není zrovna příjemné.

Komu tím prospějete?

Vzpomínáte na slavnou hlášku z Pelíšku poté, co dojde k rozbití „nerozbitné“ skleničky? Komu Rusko prospěje natočením alternativního Černobylu? Pokud půjde o hraný film, tak, řečeno filmovou hantýrkou, jen impérium vrací úder v podobném duchu, jak to dělají americká studia. Ovšem pokud půjde o pokus natočit podobné „dokudrama“, jako to udělalo HBO, tak půjde o zcela nezakrytou mystifikaci s cílem rozmělnit informace a zpochybnit fakta, která seriál dodal světové veřejnosti. Základem dezinformační války je vyvolat dojem, že ničemu nelze věřit.

Co když je to všechno jinak? Co když skutečně měl v nehodě prsty elektrárny tajný agent CIA, Američané se přece o jaderné technologie Sovětského svazu zajímali. To, že se pak tragédie hodila do západní propagandy, je přece zřejmé. Aby bylo jasné, autor nikterak nezpochybňuje současné vysvětlení havárie, nechce vyvolat spekulace ani černobylské konspirace. Je naznačen směr, kterým se může ubírat ruská snaha o manipulaci veřejného mínění. Pokud ruská kinematografii bude vydávat svůj alternativní Černobyl za „nový pohled“ na realitu havárie, jde o další z ruských pokusů nahlodat veřejné mínění a pozměnit vnímání historické reality.

Ruské Ministerstvo kultury finančně podpořilo vznik „alternativního“ filmového pojetí černobylské havárie grantem ve výši (v přepočtu) 10 milionů korun. V ruském díle nehraje hlavní roli záchrana lidí versus utajení havárie, ale špionáž a kontrašpionáž mezi KGB a CIA, tedy návrat do dob studené války. Zloduchem je agent CIA Albert Lenc a jeho protihráčem, který má zabránit vyhození elektrárny do povětří, je agent KGB Andrej Nikolajev.

Vlastně se jedná o souboj špionů, což naznačuje, že by mělo jít spíše o klasický film než dokumentární pojetí událostí, jež by se krylo s realitou. Ovšem klíčové je ono „mělo by“. Možná si to ještě nechceme připustit, ale nová studená válka už je tady a mimo jiné se v ní vedou i bitvy o historii. Nejen o tu rusko-sovětskou, ale i naši. Důkazem budiž ruskou Dumou zvažovaný zákon o tom, že invaze do Československa byla pomocí a tudíž vojáci, kteří se okupace účastnili, mají nárok na status veteránů a výhody z toho vyplývající. Text: Topi Pigula