VIDEO: Let Sojuz-Apollo poprvé přinutil Rusy přenášet živě start rakety. Konec závodů ve vesmíru uvidíte na Prima ZOOM

Spojení sovětské lodi Sojuz s americkým Apollem 15. července 1975 bylo vůbec prvním společným rusko-americkým vesmírným projektem v dobách studené války. Americký tým, který tehdy navštívil Moskvu, našlapoval po špičkách – uplynulo teprve několik let od ukončení závodů ve vesmíru, které Američané uzavřeli přistáním na Měsíci. V zájmu dobrých vztahů bylo logo mise navrženo tak, aby se dalo číst oběma směry. V Sovětském svazu Sojuz-Apollo, v USA Apollo-Sojuz. Přípravy a průběh historické mise uvidíte v dokumentu Apollo-Sojuz: Setkání ve vesmíru dnes ve 22.15 na Prima ZOOM.

Po technické stránce nebyl tento let jednoduchý. Ve volném vesmíru se muselo úplně poprvé zorganizovat setkání a spojení dvou plavidel startujících ze dvou geograficky odlišných startovacích míst. Také bylo potřeba zařídit, aby se dala fyzicky propojit zařízení vyrobená v různých zemích. A uvnitř Apolla a Sojuzu byl například rozdílný atmosférický tlak.

„Museli jsme se zabývat přechodovou komorou, a komunikačními systémy jak mezi plavidly, mezi sovětskou a americkou orbitální stanicí, tak i mezi řídicími středisky letového provozu,“ vzpomíná na obtíže jiný ruský kosmonaut Alexej Jelisejev, který již měl s přestupem z jedné lodi do druhé na oběžné dráze své zkušenosti. Na počátku roku 1969 odstartoval z Bajkonuru v lodi Sojuz 5 na oběžnou dráhu Země. S kosmonauty Volynovem a Chrunovem pak přešli do Sojuzu 4, s nímž se vrátili na Zem.

Dvě posádky

Na podzim 1973 už bylo jasné složení obou posádek. Velitelem modulu Apollo byl generál Thomas P. Stafford – zkušený astronaut, který byl ve vesmíru už třikrát. Během mise Apollo 10 řídil první let lunárního modulu. Při návratu na Zemi se pak stal nejrychlejším mužem světa. Jeho 40 tisíc kilometrů za hodinu dosud nikdo nepřekonal.

V Apollu měli Tomase Stafforda doplnit dva astronauti. Američan Vance Brand, člen záložní posádky Apolla 15, tentokrát už neměl zůstat na Zemi. Čekal ho jeho první let. A druhým byl Donald Slayton. Ten byl už v programu Merkury v roce 1958, ale ani on tehdy neletěl kvůli problému se srdcem. V misi Apollo-Sojuz měl pilotovat spojovací modul.

Sojuzu měl velet Alexej Leonov, který jako první člověk vystoupil v březnu 1965 do volného vesmíru. Tento Sibiřan byl jedním z dvaceti sovětských pilotů, kteří byli v roce 1960 vybráni jako budoucí kosmonauti. K Leonovovi byl jako letový inženýr přiřazen čtyřicetiletý Valerij Kubasov. V Sojuzu už letěl v roce 1969.

Dramatický návrat

Zatímco start obou lodí, let a následné spojení proběhly bez vážnějších zádrhelů, zapotilo se americké řídicí středisko v Houstonu o tři dny později, kdy se Apollo vracelo na Zemi. Při vstupu do atmosféry vyřadil elektrický zkrat komunikační systém lodi a velitel Thomas Stafford zapomněl při návratové proceduře na vypínač trysek. Ten sepne, když rychlost klesne pod rychlost zvuku, ve dvaceti kilometrech.

Apollo klesalo dál, ale ve výšce 15 tisíc metrů posádka ucítila plyn vycházející z trysek. Dovnitř se dostal skrz otvory pro nasávání vzduchu. Tři Američany začaly z výparů dimeru oxidu dusičitého pálit oči, tváře a plíce. Při dopadu do vody se pak loď otočila tak nešťastně, že astronauti viseli v popruzích hlavou dolů a nemohli dosáhnout na kyslíkové masky umístěné za sedadly. Staffordovi se nakonec podařilo odepnout se z popruhů a pomoci dusícím se kolegům.

Přípravy a průběh historické mise uvidíte v dokumentu Apollo-Sojuz: Setkání ve vesmíru dnes ve 22.15 na Prima ZOOM.

(mih)