reklama

Největší vzducholoď světa staví v Anglii. Vypadá jako tři prsa

Největší vzducholoď světa - Obrázek 1 Foto: Největší vzducholoď světa - Obrázek 1Foto: All

Po desítkách let přicházejí vzducholodě zase do módy. Důvod je jednoduchý, jejich provoz je levný, hodně toho unesou a jsou ekologické.

Kousek od Londýna v obrovském hangáru na letišti Cardington stavějí technici a konstruktéři firmy HAV (Hybrid Air Vehicles) největší vzducholoď v historii. Tedy nejen vzducholoď, přímo největší létající stroj, jaký kdy se do vzduchu vznesl, sny Robura Dobyvatele se zhmotňují. Vzducholoď dostala pojmenování Airlander 10 a její tvůrci mají ambici prosadit svou supervzducholoď v komerční letecké dopravě. Je to o to zajímavější, že původně tato britská vzducholoď vznikala jako vojenský stroj pro americkou armádu. Měla sloužit jako pozorovací prostředek s velmi dlouhou vytrvalostí, ovšem v roce 2012 americká vláda financování tohoto projektu zastavila.

Původně vojenská vzducholoď míří do civilu

Prototyp se tedy vrátil do Anglie a v současné době firma HAV staví na jeho základě modifikovanou vzducholoď pojmenovanou Airlander 10 díky grantům britské vlády a Evropské unie. Firma HAV není nějakým matadorem ve stavbě létajících aparátů, byla totiž založena teprve v roce 2007, ale záhy na to byla vybrána, aby ve spolupráci s americkou korporací Northrop Grumman zkonstruovala a postavila pozorovací a průzkumnou vzducholoď pro americkou armádu v rámci programu LEMV (Long Endurance Multi-intelligence Vehicle). Ta měla unést přes tunu elektronického a průzkumného vybavení a vydržet ve vzduchu až 21 dní. Svůj debut si měla během velmi krátké doby odbýt nad hornatou krajinou Afghánistánu.

Vznikl však jen jeden prototyp vzducholodě LEMV a americká armáda v roce 2012 projekt kvůli finančním škrtům zrušila. O rok později pak firma HAV prototyp odkoupila za 301 tisíc dolarů a přepravila do domovské Anglie. Na jeho základech teď staví první Airlander 10 v hangáru, který už po devadesát let funguje jako útočiště mnoha létajících strojů lehčích než vzduch, ale i jiných. Airlander 10 má mít na délku 92 metrů, na šířku 43,5 m, na výšku 26 m a jeho trup pojme 38 tisíc kubickým metrů nosného hélia. Oproti původnímu prototypu LEMV bude ovšem snížena vytrvalost na pět dní, ale naopak se výrazně zvýší přepravní schopnosti, Airlander 10 unese až 10 t, při maximální rychlosti kolem 150 km/h.

Díky konstrukci a použitým materiálům nehrozí Airlanderu 10 osud nechvalně proslulého Hindenburgu. Jako nosné médium slouží nehořlavé hélium a potah vzducholodě tvoří sendvičová kombinace speciálních polymerových tkanin z Kevlaru, Mylaru a Vectranu. Ty byly použity také na původním prototypu LEMV a měly odolat i střelám lehkých ručních palných zbraní nebo případné průstřely samočinně zacelit a zabránit úniku nosného hélia. Kupříkladu takový Vectran je desetkrát pevnější než hliník a Mylar zase představuje pro hélium absolutně nepropustnou membránu.

Piloti nahradí dálkové řízení

Pohon vzducholodi obstarají čtyři turbodieselové osmiválce s vrtulemi umístěnými v aerodynamických prstencích. Každý motor má výkon zhruba 350 koní a přední dva jsou naklápěcí v rozmezí 20 stupňů nahoru i dolů od vodorovné osy vzducholodě. Takto koncipované pohonné jednotky výrazně usnadňují ovládání a řízení vzducholodě a napomáhají lépe zvládnout přistávací i startovní manévry. Velmi zajímavým faktem je, že trup Airlanderu 10 je ve své podstatě aerodynamické vztlakové těleso, které se aktivně podílí na letových vlastnostech vzducholodě. U většiny vzducholodí vztlak obstarává jen nosné plynné médium, ovšem v tomto případě na hélium připadá „jen“ 60 procent, zbylých 40 procent vztlakové síly zajišťuje aerodynamický tvar trupu vzducholodi. Při startu a přistání navíc asistují i čtyři přetlakové vzdušné balonety uvnitř trupu.

Airlander 10 dostal oproti svému vojenskému předchůdci LEMV i pilotní kabinu. LEMV měl být totiž bezpilotní vzducholodí řízenou z kontrolního střediska na zemi. Nicméně kabina pro pilota a pozorovatele je u vznikajícího prototypu jednoduchá a střízlivě vybavená, bude sloužit především testovacím pilotům. Do budoucna se ale počítá s plně vybavenou digitalizovanou kabinou pro dva piloty. Zajímavé je, že systém řízení airlanderu se podobá tomu, jež se používá u vrtulníků.

Vedení společnosti HAV předpokládá, že by Airlander 10 mohl být připraven na svůj první let někdy v příštím roce. Poté by se měla rozběhnout sériová výroba. Obrovské vzducholodě by tak mohly najít uplatnění nejen jako transportní stroje, ale mohly by sloužit třeba policii jako nosiče sledovacích zařízení. Také televizním společnostem by umožnily snadno, rychle a levně zajišťovat přímé přenosy například ze sportovních událostí. V neposlední řadě se nabízí i přeprava pasažérů, ovšem zde by mohla být problémem relativně nízká cestovní rychlost. Každopádně by však podle plánů výrobce neměl být Airlander 10 největším létajícím strojem na světě na dlouho, má prý totiž vzniknout ještě větší Airlander 50.

DP

První pražské slůně živě ze ZOO Praha
TV PROGRAM
Průvodci divočinou Foto:
06:05 07:05
93%
DNES V TV
20.00
DNES V TV
21.10
DNES V TVDruhá šance Foto:
20.15
DNES V TV
20.15
DNES V TVKde hnízdí smrt Foto:
22.55
DNES V TVOhnivý kuře Foto:
20.15
DNES V TVShow Jana Krause - 18.1.2013 - Obrázek 1 Foto:
21.35

reklama

\n