reklama

Vědci odhalili další moderní zdroj depresí. Je jím znečištění ovzduší!

Děsivý smog v Pekingu  Foto: Děsivý smog v Pekingu Foto: Berserkerus/ Wikimedia Commons; CC AS 3.0

Znečištění ovzduší vede i k úzkostem...

Dvě na sobě nezávislé studie ukázaly souvislost mezi vysokým znečištěním vzduchu jemnými prašnými částicemi a nárůstem stavů úzkosti a případy mrtvice či infarktu. "Špatný" vzduch má negativní účinky od počátku dětství, píše italský deník Corriere della Sera.

Kromě toho, že znečištění životního prostředí vyvolává poškození plic a srdce, je přímo zodpovědné za stavy úzkosti a za akutní příhody, jako jsou infarkt a mrtvice. Naznačují to dvě studie, jedna americká a jedna britská, které byly zveřejněny na stránkách British Medical Journal (BMJ).

Výzkum týkající se vzniku stavů úzkosti byl realizován u více než 70 000 zdravotních sester v několika amerických státech. Výsledek této studie jasně ukázal na existenci vztahu mezi tím, že osoby jsou vystaveny zejména pevným prachovým částicím PM 2,5, a příznaky úzkosti. V reakci na znečištění ovzduší následuje během jednoho měsíce nárůst projevů úzkosti. Tým vědců vedený doktorkou Melindou Powerovou z oddělení epidemiologie na Harvard Medical School předložil hypotézu, podle níž znečištění ovzduší může způsobovat nebo prohlubovat úzkost tím, že mimo jiné zvyšuje stres.

Je to zcela jasné...

Britská studie vychází ze srovnávací analýzy více než stovky vědeckých článků, v nichž se zkoumal možný vztah mezi znečištěním ovzduší a mrtvicí či infarktem. Vědci dospěli k závěru, že existuje přímá souvislost mezi úrovní znečištění ovzduší a zvýšením počtu hospitalizací z důvodu mrtvice či infarktu či úmrtí na ně.

Autoři studie pak charakterizovali možné mechanismy, jejichž prostřednictvím může znečištění způsobovat infarkt či mrtvici. Předpokládají, že existuje přímé působení znečišťujících částic, zejména PM 2,5, na endotel tepen (jemná buněčná výstelka tepen), spojené s hyperaktivitou autonomního nervového systému. Z toho vyplývá mimo jiné zvyšování krevního tlaku a ischemie. "Další významný potenciální účinek znečištění ovzduší se týká infarktu a mrtvice," uvádějí autoři studie vedení doktorem Anoopem Shahem z University Centre for Cardiovascular Science v Edinburghu. "Hrozí nebezpečí atriální arytmie, které může vytvářet dispozice pro vznik tromboembolických příhod.

Poškozený mozek

Výzkum pod vedením doktora Bradleyho Petersona z Institute for the Development Mind při dětské klinice v Los Angeles ukázal, že znečištění ovzduší polycyklickými aromatickými uhlovodíky poškozuje vývoj jedné části mozku, zejména v oblasti bílé hmoty mozkové, z jejíhož narušení vyplývá snížení rychlosti zpracovávání informací. To může zvyšovat nebezpečí rozvoje poruchy pozornosti či hyperaktivity.

"Výsledky těchto studií nás nabádají k tomu, abychom soustředili větší pozornost na znečištění ovzduší jako na významnou hrozbu pro globální zdraví," napsal v BMJ doktor Michael Brauer ze School of Population and Public Health při Univerzitě Britské Kolumbie ve Vancouveru. "I sebemenší snížení úrovně znečištění ovzduší může mít na obyvatelstvo široký pozitivní dopad," dodal.

ČTK

První pražské slůně živě ze ZOO Praha

reklama