reklama

Ornitologové zkoumali ptáky 200 let úplně špatně – dokázali čeští vědci

Mládě orla Foto: Mládě orlaFoto: All

Objev olomouckých ornitologů zpochybňuje techniky jednoho z nejstarších pokusů v biologii...

Již více než 200 let ornitologové hledají pomocí experimentů odpověď na otázku, proč ptáci některá vejce podstrčená ptačími parazity do svých hnízd přijmou, a jiná ne. Nikoho však nenapadlo, že rozhodnutí hostitelské samičky závisí i na tom, zda výzkumníka u svého hnízda nachytá při činu.

O změnu se postarali vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, díky nimž se možná budou měnit dlouho zavedené metodiky pokusů. V nové studii publikované v Scientific Reports přicházejí s překvapivým zjištěním. Pokud ptáci vidí vědce, jak podstrkuje vejce do jejich hnízda, mnohem častěji se nechtěného „dárku“ zbaví.

Olomoučtí ornitologové Daniel Hanley, Peter Samaš, Josef Heryán a Tomáš Grim a jejich kolega z newyorské The City University Mark E. Hauber se zaměřili na kosy a drozdy. Zkoumali zhruba 350 hnízd v Olomouci a okolí, kde oba druhy žijí přirozeně, a na Novém Zélandu, kam byli lidmi vysazeni před stoletím a půl. Zatímco drozdí samičky jsou plašší a po vyrušení vědcem odletěly z dohledu, některé samice kosa zůstaly nedaleko. „Tyto samice kosa tak měly větší možnost pozorovat pokus a mnohem častěji cizí vejce odmítly. Naopak reakce na cizí vejce u samic drozda nebyla vyrušením z hnízda ovlivněna,“ uvedl Tomáš Grim z katedry zoologie a ornitologické laboratoře.

Kukačka to umí

Návštěva ptačích parazitů, z nichž nejznámější je kukačka obecná, znamená pro hostitele pohromu. Péče o cizí mládě totiž hostitele stojí mnoho energie a v případě kukaččího parazitismu navíc přijde o všechno své potomstvo. Proto se hostitel snaží cizí vejce zničit. Aby vědci zákonitosti chování hostitelů pochopili, podstrkují jim do hnízd skutečné nebo umělé cizí vejce. Sledování reakcí hostitelů na pokusná vejce je jedním z nejstarších pokusů v biologii. Nyní se zdá, že badatelé při nich nepostupovali správně. „Ukázali jsme, že ptáci nemusí reagovat na podstrčené vejce, ale na přítomnost výzkumníka. Přesto netvrdíme, že předchozí studie byly totálně chybné. Naše studie ale může být podnětem ke změně metodiky. Dosud totiž nikoho ani nenapadlo toto hledisko vzít v úvahu,“ doplnil Grim.

Studie je podle něj typickým příkladem toho, kdy vědci dospějí k důležitému závěru náhodou při řešení zcela jiného problému. „Je to vedlejší produkt výzkumu kolegy Samaše na Novém Zélandu. Napadlo ho poznamenávat si, zda samici na hnízdě potkal, či nikoliv. K jeho i našemu překvapení se prokázalo, že je to zdaleka nejdůležitější faktor, který vysvětluje chování kosích hostitelů,“ prozradil Grim.

Všechno je jinak. Jak?

Osud podstrčeného vejce ale záleží i na řadě dalších vlivů. Rozhoduje například i věk samičky a její zkušenosti. Přesunout starost o mláďata na jiné matky se ale v ptačí říši nesnaží jen kukačky. U kosů a drozdů existuje i parazitismus v rámci daného druhu.

Článek v prestižním odborném časopise Scientific Reports věnovali olomoučtí vědci britskému zpěvákovi Ozzy Osbournovi. Název jedné z jeho písní – Now you see it, now you don't – použili do titulku odborného textu. Trefně totiž vystihuje podstatu studie.

 

První pražské slůně živě ze ZOO Praha

reklama