Průzkum opuštěných měst jihoamerických Čačapojů je i dnes úkol hodný Indiana Jonese

Stavěli mohutné pevnosti i důmyslné svatyně a úspěšně válčili s Inky. Ti je nazývali „čačapoja“, lid z oblak. Nepodobali se ostatním obyvatelům říše Inků – byli vysocí, se světlou pletí. Čačapojové obývali východní svahy peruánských And a odborníci netuší, kam odešli, ale hlavně odkud sem přišli. Jisté je, že zkoumání jejich měst pohlcených pralesem i v dnešní době nápadně připomíná výpravy Indiana Jonese. Pátrání po zmizelé jihoamerické civilizaci sledujte v dokumentu Ztracená města Čačapojů na Prima PLAY.

Centrem někdejší čačapojské říše je dnešní město Chagual. To leží v neschůdné oblasti peruánských And svou rozlohou a charakterem připomínající Švýcarsko. V okolí se odpradávna těží zlato – začali s tím již Inkové. Odsud podnikl německý archeolog Klaus Koschmieder extrémní výpravu do uzavřené oblasti, v níž leží zmizelé čačapojské město Gran Pajatén. K cestě použil 20 mul, které nesly výstroj o váze dvaceti tun.

O existenci obávaného národa Čačapojů se ví jen díky záznamům Inků a španělských conquistadorů. Gran Pajatén leží v horách a je možné dostat se k němu pouze přes 4000 metrů vysoký horský průsmyk. Cestou Koschmieder objevil četné hroby s kostrami Čačapojů.

Koschmieder je přesvědčený, že Čačapojové nepocházeli z And. Lidé z oblak stejně jako Inkové uctívali kondory, ženy obrazovali vždy těhotné, s roztaženýma nohama. V jejich pohřebištích později Koschmieder objevil vyobrazení postav plavících se na lodi. Zde, uprostřed hor, ve výšce přes 3000 metrů? Vlastní Gran Pajatén bylo město obehnané vysokou kamennou hradbou. Uvnitř se nacházelo 23 kruhových domů s doškovými střechami. Dnes je ale vše pokryté džunglí a vrstvou mechu.

Tajemství Pevnost Kuelap

Gran Pajatén bylo možná správním střediskem Čačapojů, jejich vrcholným stavitelským dílem je ale pevnost Kuelap vybudovaná kolem roku 600 našeho letopočtu. Leží ještě výše, než slavné incké Machu Picchu – a je také větší. Kamenný kolos na temeni horského hřebenu je obehnaný 18 metrů vysokými hradbami, uvnitř 600 metrů dlouhé citadely jsou opět základy kruhových kamenných domů. Archeologové odhadují, že ke stavbě bylo použito až 200 000 tunových vápencových kvádrů.

Takový hrad mohl vybudovat jen komplexně organizovaný národ – není však jasné k čemu. Jediným vodítkem je záhadná kruhová stavba bez dveří. Uvnitř se našly obětní dary a kosti amazonských kajmanů. Výpočty prokazují, že tento „chrám" mohl sloužit jako observatoř. V okolních horách se nacházejí stovky čačapojských osad, které zřejmě zajišťovaly bezpečnost nejsvatějšího místa Čačapojů.

Zmizelou jihoamerickou civilizaci můžete poznávat v dokumentu Ztracená města Čačapojů na Prima PLAY.

(mih)