Vědci objevili housenku, která se živí umělou hmotou. Možná pomůže zvrátit plastové znečištění Země
Housenka zavíječe voskového může vyřešit krizi s plastem. Vědci se dozvídají stále více o pozoruhodné housence, která je velmi hladová – a má chuť na plast.
Schopnosti této housenky, která normálně parazituje na včelách, vědci poprvé popsali už roku 2017. Tehdy zjistili, že tvor, který se v přírodě živí voskem z včelích pláství, používá stejnou schopnost na bezproblémovou konzumaci umělé hmoty, konkrétně polyetylenu.
Na začátku roku 2020 tuto teorii ověřili vědci z univerzity v Brandonu. Zjistili dvě zásadní věci: jednak jsou tyto velké housenky schopné živit se nejen polyetylenem, ale i dalšími druhy umělých hmot. A když se živí polyetylenem, jsou schopné živit se jím dokonce celý rok, aniž by jedly cokoliv jiného!
Zavíječ voskový
Za vše mohou spásné bakterie
Tito neustále hladoví tvorečkové využívají polyetylen během svého larválního stadia, aby tak získávali energii, uvedl hlavní autor studie, profesor Brian Cassone pro web USA Today. Vědci zveřejnili svůj výzkum v odborném časopise PNAS: popsali tam, jakým způsobem larvy mohou využívat a rozkládat umělou hmotu.
Zjistili, že larvy mají ve vnitřnostech, ve svém zažívacím traktu, bakterie, které rozkládají umělé hmoty, zejména polyetylen, velmi precizním a dokonalým způsobem. V normálních podmínkách stejné bakterie přitom nejsou zdaleka tak účinné – dokážou mimo tělo larvy strávit jen minimální množství plastů. Přitom ve střevech těchto housenek je jejich účinnost mnohokrát vyšší.
zavíječ voskový - housenky Zdroj: profimedia.cz
Vědci si to ověřili, když housenkám vpravili do těla antibiotika, která jsou schopná bakterie ničit – potom housenky plasty buď odmítaly, nebo jich jedly jen minimální množství. Zato za normálního režimu byly housenky víc než nenasytné: několik jich během necelého týdne spáslo 30 centimetrů čtverečních umělohmotné tašky.
Automaty na likvidaci plastu?
Tento objev není schopný sám vyřešit problematiku znečištění plasty na celé Zemi, ale může tomu velmi dobře pomoci. Vědci totiž samozřejmě nechtějí využívat housenky na to, aby je vypustili na nějaké skládky plastu, kde by housenky likvidovaly umělé hmoty. Naopak, chtějí lépe pochopit to, jakým způsobem jsou housenky schopné udržovat ve svém těle bakterie tak účinné; toho by vědci mohli později využít pro automatická zařízení, která budou schopná plasty likvidovat právě průmyslově vyráběnými bakteriemi. Je to jedna z nadějí, jak zkrotit velký environmentální problém, který plasty zejména v oceánech způsobují. Některé odhady hovoří o tom, že by jich tam do roku 2050 mělo být víc než ryb…
Text: Martin Kolář