Může lidstvo ještě zachránit Zemi? 5 zdrcujících faktů z nové zprávy o stavu planety

Zpráva, kterou vydal Mezinárodní panel pro změny klimatu (IPCC), se opírá o 14 tisíc odborných článků, podíl na ní má 234 světových odborníků a je první od roku 2013. Vědci v její první zveřejněné části popisují pět možných scénářů našeho dalšího života na planetě, kdy ten nejoptimističtější ukazuje svět, kde se povedlo srazit lidmi produkované emise na nulu a ten nejkatastrofičtější naopak počítá s jejich zdvojnásobením do roku 2050. Další dvě části budou k dispozici až začátkem roku 2022 a vědci by v nich měli například shrnout, jak se adaptovat na změny, které nás čekají.

Zprávu, která pro lidstvo skutečně je už posledním varováním, IPCC vydal pouhé tři měsíce před klíčovým listopadovým klimatickým summitem, který se bude konat ve skotském Glasgow a během nějž by světoví lídři měli rozhodnout o přijetí zcela zásadních kroků potřebných k tomu, aby se nenaplnily nejhorší scénáře. Jak totiž vědecké zkoumání ukázalo, jsme v daleko větších problémech, než se předpokládalo.

Tady je pět zásadních věcí, které o zprávě potřebujete vědět:

The graph from the latest IPCC report shows the estimated timeframe for reaching various global warming levels, under different Shared Socio-economic Pathways and climate sensitivity values. ⬇️ pic.twitter.com/Vkl8RU2zA8

— The Conversation (@ConversationUK) August 9, 2021

1. Oteplení o 1,5 stupně dosáhneme o 60 let dříve

Oteplení, kterého jsme svědky v posledních dekádách, planeta nezažila po tisíciletí, ale hlavně nikdy nepřišlo tak rychle. Příroda se obvykle na klimatické výkyvy dokáže adaptovat, to se ale v případě překotné klimatické změny způsobené lidskou činností nestane. Udržet zvýšení průměrných teplot oproti preindustriální éře pod maximem 1,5 stupně Celsia, které je cílem tzv. Pařížské dohody, je proto naprosto klíčové. Ani kdyby se tuto hranici povedlo zachovat, si ale nevedeme dobře a už dnes, kdy jsme teprve na hodnotě 1,2 stupně, můžeme okolo sebe negativní dopady oteplování pozorovat téměř denně.

Podle závěrů IPCC jsme ale nejen na cestě oteplení o 1,5 stupně překročit, ale stane se tak pravděpodobně už během následujících dvou desetiletí, což je o 70 let dříve, než se předpokládalo. Navíc je tato budoucnost nevyhnutelná. Jinými slovy, se zamezením stoupání teplotní hranice nepočítá žádný z vědeckých modelů, který je ve zpráve IPCC uveden.

This graph, surely above all others from the IPCC report, is the one that hits hardest? pic.twitter.com/L2RbT1dJep

— Ben Derbyshire PPRIBA FRSA HonAIA (@ben_derbyshire) August 9, 2021

Další oteplení by pak přineslo nevratné změny po celém světě, které by na lidstvo měly zcela zásadní dopad. Jenže k tomu, abychom vůbec měli nějakou šanci se tomuto překročení vyhnout a dodržet tedy cíl Pařížské dohody, musíme okamžitě a naprosto drasticky omezit emise CO2. Ideálně o celou polovinu už do roku 2030 a dosáhnout takzvaných bezuhlíkových ekonomik dřív, než začne druhá polovina tohoto století.

„Zpráva IPCC musí nutně znamenat konec uhlí a dalších fosilních paliv, aby nám zcela nezničila svět. Po roce 2021 už nesmějí žádné uhelné elektrárny vůbec vzniknout a státy OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, ČR je členem od r. 1995, pozn. aut.) musejí s využíváním uhlí přestat do roku 2030; ostatní pak nejpozději v roce 2040,“ tvrdí generální tajemník Organizace spojených národů Antonio Guterres.

A 50-year heat extreme now already happens almost 5x as often; at 1.5deg it would happen almost 9x as often - this graph from @IPCC_CH's latest climate update #AR6 #IPCCreport pic.twitter.com/z3dTeKAbfB

— Veronika Meduna - is no longer here 🌏 (@VeronikaMeduna) August 9, 2021

2. Změna se dotkne každého

Pokud jste se o klima naší planety dosud nijak moc nezajímali, možná vás napadne, že oteplení o jeden a půl stupně nemůže být tak zásadní. Problém je ale v tom, že se jedná o průměrnou teplotu planetární, nikoli lokální. Ve skutečnosi tedy můžeme například zažívat vlny veder, které jsou pro lidi velmi nebezpečné a hlavně budou mít zcela devastující dopad na ekosystém. A to není hudba daleké budoucnosti, když tyto změny můžeme v menší míře pozorovat už teď. V květnu roku 2018 například vlna veder zabila v jediném pákistánském městě 65 lidí. O rok později v Austrálii kvůli horkému počasí zahynulo 23 tisíc kaloňů, tedy víc než jedna třetina tamní populace.

Fruit bats and other animals have died in the recent heatwave. We need to act on climate now, for all our futures! pic.twitter.com/VRa673QhmG

— Act on Climate Vic (@ActOnClimateVic) February 13, 2017

Takovéto epizody budou čím dál častější, a to ani nemluvíme o dalších problémech, které s sebou extrémní horka přinášejí, například častější ničivé požáry a sucho. Obojí pak opět negativně dopadá na klima a rozjíždí se začarovaná spirála, která vede k záhubě.

Oteplení je ale zrádné ještě v jedné věci, která lidem často uniká: Neděje se totiž rovnoměrně po celé planetě. Nejrychlejším tempem se například oteplují póly, což způsobuje masivní tání ledu. Výsledkem by mohlo být třeba zvednutí hladiny světových moří o dva metry do roku 2100, což by vyhnalo z domovů desítky milionů lidí. A to ani nemluvíme o vlivu na počasí; bouře a katastrofy, které se dosud děly jednou za století, mohou přicházet ročně. Zažívat můžeme jak dlouhé periody sucha, tak velmi prudké přívalové srážky s povodněmi. V různých částech planety se tyto jevy budou samozřejmě lišit. Zatímco části severní Ameriky, Austrálii, části Evropy a latinskou Ameriku budou trápit hlavně extrémní teploty, v severní Evropě a Americe bude docházet k záplavám; sucho pak udeří hlavně v Africe a ve Středomoří. A stejně jako v předchozích případech, i tyto dopady můžeme dobře pozorovat okolo sebe už v současnosti; připomeňme si třeba nedávné záplavy v Belgii a Německu, nebo požáry v Kanadě a Řecku.

At least 110 people in Germany and Belgium have been killed by floods after 2 months of rain fell in 2 days.

Over 1,300 people in Germany are missing.

A German official said the climate crisis "isn't abstract anymore. We are experiencing it up close and painfully." pic.twitter.com/9dDnr9E4YD

— AJ+ (@ajplus) July 16, 2021

3. Za současný stav může člověk

Už ve zmíněné zprávě z roku 2013 experti uvedli jako „zcela jasné“, že klimatický systém lidská činnost ovlivňuje. Letos se ale povedlo díky četným studiím uvést zcela konkrétní příklady tohoto vlivu, ať již v případě zmíněné vlny veder, tání ledovců, oteplování oceánů a také jejich postupného okyselení. O tom, že je na vině jednání člověka, už zkrátka není nejmenších pochyb.

Vědci jsou rovněž díky moderním technologiím a metodám schopní velmi přesně kvantifikovat pravděpodobnost a extremitu podobných jevů na základě klimatických změn. Nedávné studie například odhalily, že sibiřská vlna veder z roku 2020 a extrémní horka, které zažívala Asie v roce 2016, by se bez lidského přispění vůbec nestaly. Vedra způsobená lidstvem mají podle odborníků na svědomí celých 37 procent úmrtí spojených s horkem.

4. Změny způsobené oteplením o 1,5 stupně jsou nevratné

Důvod, proč je třeba jednat ihned, ale není jen v okamžitých negativních dopadech na pozemský život. Změny klimatu podle vědců už po překročení magické hranice oteplení 1,5 stupně nejde zvrátit. Ovlivnily by totiž velké planetární systémy. Mohlo by například začít následkem různých s klimatem spojených faktorů, jako jsou požáry, sucha a přežívání kůrovce, rychlé odumírání severských jehličnatých lesů, které pokrývají celých 11 procent souše, a nemohly by tak absorbovat takové množství CO2. To by logicky vedlo k dalšímu oteplování.

Podstatné zvýšení rizika, že se něco takového stane, koneckonců indikuje i nedávná analýza amazonského pralesa, která odhalila, že tamní lesy už produkují víc uhlíku, než absorbují.

5. Ignorovali jsme metanové emise

Vůbec poprvé v historii je jedna kapitola IPCC věnovaná látkám, které mají na klima vliv krátkodobý. Jsou to například aerosoly, jemný prach a hlavně metan.

Hladina metanu je přitom v současnosti vyšší než kdykoli v posledních 800 000 letech; zároveň je také výrazně nad bezpečnými limity, které stanovila minulá zpráva IPCC. Do atmosféry se uvolňuje z opuštěných uhelných dolů, kvůli zemědělství, těžbě ropy a plynu, a odhaduje se, že měl v posledních letech na globální oteplování dokonce 84krát vyšší dopad, než CO2. Jeho hodnoty přitom dál stoupají s odtáváním kryosféry. Má ale v atmosféře podstatně kratší životnost, než tomu je u oxidu uhličitého.

Podle expertů by výrazné a rychlé snížení metanových emisí nejen omezilo globální oteplování, ale také zlepšilo kvalitu ovzduší. „Světové vlády ale tento fakt dosud víceméně ignorovaly a zaměřovaly se výhradně na snížení emisí CO2,“ vysvětlil Richard Black z Energetické a klimatické zpravodajské jednotky (ECIU).

To by teď měla klimatická konference napravit. Proti změnám, které lidská činnost v planetárním klimatu páchá, musíme zkrátka začít bojovat na všech frontách, protože jsme je nechali dojít příliš daleko. Podtrženo, sečteno, k letošnímu klimatickému summitu v Glasgow se v listopadu budou upírat zraky celého světa a jeho výsledek zcela bez nadsázky rozhodne o dalším osudu naší planety.