8. června 2018 06:00

Zlato z World of Warcraft má větší cenu než venezuelská měna

World of Warcraft: věční hráči jsou konečně bohatí!

Tíživá ekonomická situace Venezuely má nového maskota – on-line hru World of Warcraft. Jak upozornil nedávno Forbes, mezinárodní hodnota venezuelské měny bolívar nyní klesla tak nízko, že i virtuální mince z World of Warcraft mají až sedminásobně vyšší hodnotu. Případ, který na první pohled působí absurdně, má však po bližším prozkoumání překvapivě pozitivní poselství.

Kolik vyjde bolívar?

Není žádným tajemstvím, že venezuelská ekonomika několik posledních let kolabuje. Důvodů je vícero – svůj podíl na tom mají americké sankce i katastrofální rozhodnutí socialistické vlády, která na snížení ceny ropy (primárního tahouna exportu) zareagovala neslavným tisknutím nových bankovek, v důsledku čehož se měna dostala do extrémní inflace. Několik posledních měsíců plní média informace o masových protestech a hrozícím hladomoru.

Počastujme se však raději řečí čísel. Momentální hodnota venezuelské měny činí skoro 69 tisíc bolívarů na jeden americký dolar. Tedy víc jak třítisíkrát více než jak si stojí koruna. Přeneseně lze říct, že v české ceně byste koupili jeden rohlík za bratru 7–9 tisíc bolívarů. Oproti tomu tokeny z World of Wacraft (použitelné na kupování herních předmětů) lze koupit v balíčku buďto za 20 dolarů, anebo za zhruba 203 tisíc herních (virtuálních) mincí. Podobný typ virtuální měny ve hrách, který je možné nastřádat jak hraním, či "urychleně" koupit za injekci reálných peněz, nenajdeme jen ve World of Wacraft, ale to nyní přejděme. Prostou konverzí nám tedy vyjde, že jeden americký dolar má hodnotu cca 10 tisíc zlaťaků z World of Warcraft.

Z toho vychází cena zlaťáků jako 6,8 krát vyšší než bolívar, to však ještě není vše. Pokud totiž do propočtu započítáme černý trh Venezuely, na němž nemá domácí měna prakticky žádný význam (v kontrastu s "oficiální" hodnotou udávanou vládou), hodnota bolívaru klesne skoro desetinásobně. Touto cifrou poskočí jeden zlaťák z World of Wacraft skoro na 62násobek bolívaru. Všem boháčům mezi hráči gratulujeme!

Případ bolívaru vs. WoW tokenů má samozřejmě své specifické kořeny především v nešťastných rozhodnutích venezuelské vlády, není však bez zajímavosti, že ilustruje daleko větší fenomén. Byť nad tím bude zřejmě řada lidí kroutit hlavou, situace krásně ilustruje, jak je možné, že virtuální (tedy de facto neexistující) předměty mohou mít reálnou hodnotu.

Virtuálno vs. materiálno

Čas od času éterem prolétne zpráva, podle níž nějaký rozmařilý bohatec koupil (typicky v nějaké asijské videohře) za stovky tisíc, či dokonce miliony dolarů tu virtuální meč, támhle virtuální kvér. Před pár lety tento trend z videoher přeskočil do IT sféry a příchodem bitcoinu. Dnes existuje kryptoměn celá plejáda, ačkoliv je jasné, že jenom na nich ekonomika stát nemůže. I když bublinu kryptoměn zřejmě čeká v budoucnu splasknutí, je nepravděpodobné, že zmizí docela. Poptávka po nich totiž zjevně existovala i v době, kdy měly mizivou hodnotu, ve skutečnosti navíc mají poměrně dobře vyčíslitelné dopady na reálný svět – skrze cenu hardwaru, spotřeby elektřiny či věnovaného času. To poslední pak platí zejména u videoher.

Obliba "neexistujícího" zboží však při pohledu do historie není nic moc nového. Nakonec, i celý zábavní průmysl obsahující nejen hry, ale i filmy, hudbu či knihy vlastně disponuje "virtuální hodnotou". Někdo může namítat, že film nebo kniha může v extrémním případě sloužit praktickému účelu – asi jenom málokdo si však kupuje filmové DVD s vidinou využití disku jako improvizované zbraně proti lupičům či buduje kolekci oblíbených knih uklidňujíc se možným alternativním využitím románů na otop v případě apokalypsy. Ekonomie předmětů, které nemají žádnou praktickou hodnotu, ale přesto se kolem nich motají miliardy dolarů, ani zdaleka neobsahuje jenom digitální "předměty".

Pokud nastane třetí světová válka, ztratí podobné předměty na významu – totéž bude však možné říct i o většině dalších hmotných statcích závislých na elektřině nebo komplexních náhradních dílech. A pokud naopak "konec světa" nenastane, bude jenom dobře, že stále více lidí kupuje "neexistující" objekty. Pomineme-li totiž nároky na elektřinu, momentální globální populace 7,6 miliard lidí má stále vyšší nároky na kvalitu života. Planetární zdroje však, překvapivě, nejsou neomezené. Touto perspektivou dávají naopak virtuální statky velmi dobrý smysl.

Poskytují nám totiž, alespoň u některých předmětů, způsob zajištění, aby se vlk nažral a planeta zůstala celá.

Text: Ladislav Loukota

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom