Zeměkoule ztichla o 50 procent. Ustal totiž hluk vytvářený člověkem
Pokračující pandemie nemoci COVID-19 má překvapivé seismologické důsledky. Jak si všiml britský deník The Guardian, vysokofrekvenční hluk vytvářený lidskou činností a průmyslovou výrobou klesl na polovinu.
Není těžké pochopit, proč se tak stalo – lidé na celém světě zůstávají doma a méně cestují. S mnohem menším počtem letů, nižším provozem automobilů, lehčími náklady přepravovanými z místa na místo a mnoha továrnami a těžkým průmyslem běžícím na částečnou nebo menší kapacitu je většina výrobců člověkem generovaného hluku dočasně mimo provoz.
Ticho nemá obdoby a vědci jsou nadšení
Vědci běžně monitorují významné seismologické jevy, jako jsou zemětřesení, vulkanická činnost nebo tsunami. Jenže podobně jako světelný smog ztěžuje pozorování oblohy, narušuje hluk vytvářený lidskou činností pozorování geologických procesů Země. Především v městských aglomeracích jsou seismometry určené k varování před zemětřesením nebo výbuchem sopky často zahlceny antropogenním šumem.
Nastalé ticho se vědci snaží co nejlépe využít. Ukazuje se, že přístroje určené k měření hluku tvořeného silniční dopravou v Belgii nebo provozem lanovek na Zugspitze, najednou dokážou zaznamenat i miniaturní seizmické otřesy podél málo významných zlomů. Právě ty ale mohou být zdrojem dat zpřesňujících předpovídání zemětřesení.
Vědci se také domnívali, že je hluk vytvářený lidskou činností nejvíce intenzivní do vzdálenosti 1 km od svého zdroje. Nyní se ukazuje, že jeho účinky jsou mnohem větší, než se předpokládalo. To mimo jiné znamená, že bude nutné přepracovat dosavadní mapy hluku.