Zapomeňte na jetpack i létající auta! Americká armáda vyvíjí létající motorku!
Již fungující mašina má sloužit k pohybu vojáků i jako víceúčelový dron.
Píše se rok 2015, a přesto se kolem nás stále nenacházejí sci-fi dlouho slibovaná udělátka jako létající auta nebo raketová kaťata. Americké Ministerstvo obrany však slibuje tuto bolístku vskutku vydatně zalepit konceptem známým jako "hoverbike", ve volném překvapi "létající motorkou", nikoliv nepodobnou třeba létajícím strojům, na nichž se mezi stromy proháněli hrdinové Hvězdných válek VI: Návratu Jediho.
Dron i vrtulník
Jako spousta projektů americké armády je i hoverbike produktem chytrých britských inženýrů, tentokrát ze společnosti Malloy Aeronautics. Ti původně svůj nápad loni crowdfundingovali pomocí Kickstarteru, pak si ovšem jejich práce ovšem povšimli i vojenští úředníci. Rychle jim došlo, že hoverbike by byl užitečný nejenom pro milovníky adrenalinových sportů nebo třeba záchranáře, ale i pro vojáky.
Zařízení totiž konstrukčně vychází z dronní quadcoptéry - obsahuje čtyři částečně se překrývající rotory, dva vepředu a dva vzadu, je však zároveň dostatečně velké, aby při kompaktních rozměrech uprostřed konstrukce uvezlo i dospělého člověka s plnou polní. Stroj je poháněn elektrickým motorem a li-ion baterií. Celkově unese kolem sto kilo nákladu, doposud však není příliš známá letová rychlost ani dolet - vzhledem k dnešní míře baterií možná achillova pata konceptu.
Na každý pád si Pentagon od hoverbike slibuje velké věci. Zařízení může sloužit k transportu nákladu, převážení jednotlivých vojáků i jako bezpilotní průzkumný (a možná časem i palebný), dálkově ovládaný dron. Na některých typech misí by klidně mohlo nahradit mnohem dražší a zranitelnější vrtulníky.
Reálnější než jetpack?
Lze se představit, že hoverbike užijí speciální jednotky při bleskovém průniku na území nepřítele, přičemž po sesednutí bude stroj ovládaný z centrály moct plnit i roli palebné podpory nebo se třeba vrátí zpět pro munici. Spolu s robotickými mulami BigDog by tak hoverbike mohl dále radikálně proměnit pěchotní souboje - alespoň ve vizích dnešních plánovačů.
Pentagon totiž už koncepty různých jednomístných vrtulníčků nebo přímo raketových batohů v minulosti sám zkoušel. Do operačního provozu se nedostal žádný z nich, a mělo to svůj důvod - všechny do jednoho ponejvíce připomínaly sofistikovaný nástroj na provedení sebevraždy. Asi nejhumornější konstrukce konstrukce byly stroje Hiller VZ-1 Pawnee a De Lackner HZ-1 Aerocycle z přelomu 50. a 60. let. Oba vypadaly jako velký (u prvního alespoň po straných uzavřený) rotor vrtulníku, v jehož prostředku (na motoru) stál voják. Ten letounem pohyboval změnou rovnováhy. Celý pekelný nápad vycházel z ideje vědce NACA (předchůdce NASA) Charlese H. Zimmermana, podle něhož by byl koncept vrtulníku mnohem bezpečnější, kdyby byl rotor pod strojem a nikoliv nad ním, a posádka by spoléhala na vlastní kontrolu rovnováhy stejnými smysly, kterými dirigujeme své tělo při jízdě na kole.
Na druhou stranu, díky revoluci quadcoptér má možná hoverbike o něco větší šanci na úspěch. Předchůdci hoverbiku totiž spoléhali na velmi hlučné motory a manuální ovládání - oběmu se však lze u dronů vcelku s úspěchem vyhnout. Server Ars Technica navíc předpokládá, že po stranách ozavřené rotory budou mnohem bezpečnější než ty u helikoptér, nemáme se proto prý bát usekávání končetin při přešlapech v o moc větší míře, než jaká zranění způsobuje strčení nohy do špic motocyklu. Konstukce navíc rozhodně není nikterak definitivní a bezpečnostních prvků zřejmě ještě rapidně přibude. Malloy teprve dalo dohromady základní verzi prototypu a teprve nyní začne pracovat na verzi pro armádu, a tak i lidské uživatele.
Ladislav Loukota