Nový geniální plán na záchranu nosorožců dělá pytlákům velkou čáru přes rozpočet
Za jediný gram prášku z nosorožčího rohu jsou v Asii ochotní zaplatit víc než za gram zlata. Víra, že jde o nesmírně silnou a účinnou medicínu, je naprosto vědecky nepodložená, ale to je, jak se zdá, úplně jedno. Poptávka je tak vysoká, že se pytlákům vyplatí riskovat a ohrožené, zákonem chráněné a hlídané nosorožce lovit.
Ochránci přírody v Jihoafrické republice jsou obzvláště zoufalí. Tamní populaci nosorožců se snaží všemi možnými triky chránit. Dokonce rohy některým z nosorožců otrávili, a některým je rovnou řežou, aby pytláci nechali vzácná zvířata na pokoji, držet krok se zločinci ale nezvládají. To se ovšem teď může změnit díky triku, který nosorožčí rohy udělá radioaktivními.
Bude nemožné roh dostat přes hranice
Je to vlastně velice jednoduché. Veterináři zvíře uspí a vyvrtají do jeho rohu dvě drobné dírky. Do nich se opatrně umístí drobné radioaktivní částečky. Podle odborníků z Univerzity Witwatersrand v Johannesburgu se díky tomu roh stane pro lidi toxickým, ale zvířeti radiace nijak neublíží.
Mohlo by vás zajímat: Češka měla ulovit a rozporcovat medvědici. Slovenská policie ji obvinila z pytláctví
Ten hlavní dopad ale spočívá v něčem zcela jiném. Radioaktivní rohy totiž pytláci nebudou moci jen tak pašovat ze země. Detektory radiace jsou na každé hranici i na letištích a jsou dost citlivé na to, aby takto ošetřený roh zachytily a ihned upozornily na pašeráka bezpečnostní složky. Podobné detektory jsou navíc součástí bezpečnostních opatření prakticky po celém světě.
Částečky by v nosorožčím rohu měly vydržet zhruba pět let. I s tím jsou vědci a ochránci přírody spokojení. Když to srovnáme s uřezáváním rohů, které je pracné, náročnější a navíc se musí opakovat každých cca 18 měsíců, vycházejí radioaktivní rohy dokonce levněji.
Odborníci budou nyní "radioaktivní" nosorožce pečlivě sledovat a pravidelně jim odebírat vzorky krve, aby se přesvědčili, že je metoda opravdu tak účinná a bezpečná, jak si myslí. A doufejme, že skutečně bude pytláky schopná odradit; v roce 2023 totiž pytláci v JAR přes všechna opatření zabili 499 nosorožců, což je o 11 procent víc než v roce 2022.
Zdroj: University of Witwatersrand, Rhisotope, The Rhino Orphanage
Video, které jste mohli minout: Ve Dvoře Králové se narodil vzácný nosorožec. Dostal jméno podle války na Ukrajině
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
