Zabijácká houba zničí vše, co jí přijde do cesty. Ubráníme se nové infekci?

Superkvasinka Candida auris se stává postrachem nemocnic i celého světa. Zdroj: iStock

Kvasinka Candida auris už deset let tiše řádí v nemocnicích po celém světě. Na superodolný organismus zatím nemáme lék a odborníci varují před globální katastrofou. Co se může stát?

V roce 2009 se japonským vědcům podařilo identifikovat houbu s názvem Candida auris. Avšak namísto toho, abychom letos v klidu oslavili deset let, co ji známe, tento organismus se ukazuje jako tichý zabiják. Kdokoli s oslabenou imunitou se před ní nemůže cítit v bezpečí a v tomto případě nepomohou ani státní hranice – infekce způsobená houbou se už objevila v západní Evropě, Indii, USA, jižní Americe i Jihoafrické republice. Obyvatelé žádného světadílu se tedy před ní nemohou cítit v bezpečí. Co se ale přesně děje?

Superodolná superkvasinka

Kvasinkové infekce jsou sice nepříjemné kvůli své obtížné léčitelnosti, obvykle však život ohrožující nejsou. Kandidóza, pojmenovaná podle své původkyně, kvasinky Candidou Albicans, postihuje nejčastěji zažívací trakt či vagínu, méně častěji též ústa. Kdo byl kvasinkovou infekcí postižen, tak ví, o jak těžkého soupeře se jedná. Z této rodiny kvasinek pochází i Candida auris, díky své odolnosti označovaná za superkvasinku.

Ona odolnost se projevuje kupříkladu tak, že po loňské nákaze a následné smrti muže v New Yorku ukázaly testy rozšíření kvasinky z mužova těla po celé místnosti, v níž byl hospitalizován. Aby bylo místo kompletně dezinfikováno a zbaveno kvasinky, musely být použity nejen speciální čisticí prostředky, ale dokonce i odstraněny části podlahy a stropu! Totéž se občas opakuje i v dalších nemocnicích, ovšem bez toho, aby došlo k informování veřejnosti – obavy z následně možné paniky jsou zcela pochopitelné.

Zabiják bez možnosti léčby

Jaké jsou důsledky nákazy touto kvasinkou? Jen v USA se během posledních let nakazilo přes 500 lidí a polovina z nich do tří měsíců zemřela. Houba je tedy stejně nekompromisní jako kupříkladu ebola, o níž se ale hovoří mnohem více. Podle neveselých, leč zřejmě realistických odhadů si může nákaza Candidou auris vybrat kolem roku 2050 až deset milionů obětí ročně. Její šíření je přitom také záhadné – odborníci stále nevědí, proč se v současné době objevuje na tolika rozličných místech na světě zároveň.

Vyhlídky na léčbu nejsou vůbec dobré. Onemocnění kvasinkami se obvykle léčí pomocí antimykotik, ovšem zrovna na Candidu auris žádná antimykotika zatím neexistují. Pokud má člověk oslabený imunitní systém, představuje pro něj nakažení touto houbou obrovské nebezpečí – proto víme především o případech zemřelých v nemocnici, kde o oslabené imunity rozhodně není nouze. Stačí obyčejná infekce spojená s otevřenou ranou na těle a houba může úřadovat. Ráda se dostává do těla také skrze uši, odtud pochází i její latinský název. Její odolnost proti víceru druhů antimykotik se navíc bude postupně zvyšovat.

Některé organizace používají slova jako epidemie a jejich obavy nejsou neopodstatněné. Vedle děsivé odolnosti a řady tajemství (týkajících se například přenosu) je totiž Candida auris velmi těžko diagnostikovatelná, což značně komplikuje správnou léčbu. Zatím tedy nezbývá než doufat, že vědci a lékaři v boji s touto zákeřnou kvasinkou učiní pokroky, jež katastrofickým scénářům předejdou.

Text: MS