Wikinomika – jakými principy se řídí dnešní svět?

Všichni známe principy, na kterých stojí největší online encyklopedie s názvem Wikipedie. Otevřené sdílení informací, na něhož mohou participovat všichni uživatelé, zpočátku vypadalo šíleně, ovšem časem zajistilo, že z Wikipedie je jedna z nejzásadnějších stránek internetu, jak ho známe. V roce 2006 tento fenomén zaujal i Dona Tapscotta a Anthonyho D. Williamse, kteří napsali velmi zajímavou knihu s názvem WIKInomie: Jak masová spolupráce mění svět a obchod. Ukázali, že klasické manažerské vedení je už tak trochu přežitek a že k úspěchu moderní firmy je potřeba si osvojit principy, jež ještě donedávna nikoho nezajímaly. Které to jsou?

Důležitost komunity

V moderním byznysu je zákazník až na prvním místě. Pryč je doba, kdy zákazník jen útrpně konzumoval to, co se mu výrobce uráčil nabídnout. Nyní se kupříkladu v technologických oblastech bavíme o takzvaných „produživatelích“, tedy uživatelích, kteří jsou zároveň produktivní. Nechtějí výrobek pouze jednoduše konzumovat, chtějí ho objevovat, vylepšovat, přemýšlet nad jeho možnostmi. Často tak najdou i chyby, jichž se výrobce dopustil. To samo o sobě ještě není špatně, o výsledném přijetí produktu totiž rozhoduje komunikace firmy se zákazníkem. Doba velkých a uzavřených korporací, které nehledí na zájmy svých zákazníků, je podle Tapscotta a Williamse pryč. Dnes je nutné si svého klienta hýčkat a v důsledku využít jeho objevování pro své vlastní účely. Nejlepší nápady od produživatelů je totiž možné zakomponovat do další verze produktu, který tak bude jednak kvalitnější a jednak populárnější, neboť lidé uvidí, že se na něm sami podíleli.

V dnešním online světě navíc nemá smysl se pokoušet zakrývat vlastní chyby. Máločím si může jakýkoli podnikatel tak pokazit reputaci jako mazáním komentářů, které mu nejsou po vůli. Vše je totiž snadno dohledatelné, a tak jakékoli takové počínání se obrátí proti svému aktérovi. Naopak přiznání chyby a omluva je módem chování, na něž (minimálně v našich zeměpisných šířkách) nejsme zvyklí, a tak může zákazníka pouze potěšit.

Propojený otevřený svět

Klíčovým slovem je pak „ekosystém“, který by každý podnikatel měl kolem své společnosti a produktů vytvořit. Autoři knihy radí, abychom sdíleli své myšlenky, které následně mohou uživatelé rozpracovat do podoby, která se bude pro naše podnikání hodit. Vytvoření oddané komunity tak skýtá možnosti, které v tradičním kapitalistickém modelu nebyly reálné.

Otevřenost, rovnocennost, sdílení a jednání v rámci celého světa; to jsou hlavní principy, na nichž teorie wikinomiky stojí. Globálnost internetu umožňuje, aby společně s výrobci na produktu pracovali i lidé z druhého konce světa, není proto ideální se omezovat pouze na lokální trh. Smysl dává i poznámka, aby podnikatelé jednali se zákazníky jako se sobě rovnými a snažili se jim vše vysvětlovat. To je samozřejmě pro řadu podnikajících konzervativců velmi náročná představa, jedná se ovšem o principy světa, které představil internet.

Je zřejmé, že některé myšlenky Tapscotta a Williamse jsou poněkud naivní. Často není ideální hrát s otevřenými kartami a vydávat se publiku všanc. Vždyť mezi námi je obrovské množství trollů, kteří s velkou chutí využijí příležitosti, aby mohli škodit. Obecně se však jedná o užitečné rady, jež především dobře sumarizují charakter současné, internetem provázané společnosti. Na těchto základech by proto mohl stát nejen dobře fungující byznys, ale i nezisková sféra či různé společensky prospěšné organizace.

Text: MS