Všichni kuřáci 30 let nepodmíněně! Přesně tak dlouho totiž trvá, než se tělo zbaví toxických látek z cigaret
"Kouření škodí zdraví," praví se na každé krabičce cigaret. Teď víme, jak dlouho.
Odborný časopis Circulation: Cardiovascular Genetics uveřejnil článek „Epigenetické podpisy kouření cigaret“, kde vědci z American Heart Association uveřejnili výsledky své dlouhodobé studie. Zjistili, že kouření neovlivňuje pouze krátkodobý zdravotní stav, ale jeho účinky se vpisují také do lidského genomu a zanechávají svůj otisk i v naší DNA.
Je osm hodin večer, žena ze stolu odklízí prázdné talíře po večeři a rodina se schází u televize, ve které právě běží reklama na cigarety. Hlavní roli v reklamě hraje praktický lékař, který doporučuje kouření cigaret konkrétní značky. Tato scéna jak z absurdního dramatu byla ve skutečnosti každodenní realitou 60. let v Americe. Od té doby se ale hodně změnilo. Největší zásluhu pak na tom má zvyšující se zájem o problematiku spolu s rozvojem výzkumných metod, které posouvají hranice medicíny a lidského poznání.
DNA methylace – tak se nazývá proces, prostřednictvím kterého se lidské buňky zbavují účinků kouření a současně jde o jeden z mechanismů regulace tzv. genové exprese, která ovlivňuje aktivaci genů. Tento proces má tedy přímý dopad na rozvoj nemocí spojených s kouřením, jako jsou například kardiovaskulární onemocnění, rakovina plic a hrtanu nebo mrtvice. V rámci DNA methylace se účinky kouření ale také zapisují přímo do lidského genomu, zní závěr rozsáhlé studie zaměřené na meta-analýzu tohoto procesu. Výzkumu se zúčastnilo 16 000 jedinců ze všech 16 kohort srdeční kvalifikace a stárnutí. Přesto, že výzkum nebyl původně orientován na zjišťování dlouhodobých účinku kouření na lidský genom, jeho závěry byly překvapivé.
Prvním poznatkem je, že proces DNA methylace je spojený s více než sedmi tisíci geny, tedy celou jednou třetinou nám známých genů. Druhý poznatek získaný z této studie potvrdil již dříve známou teorii, že většiny účinků kouření se tělo dokáže zbavit po pěti letech od poslední cigarety. Nejzásadnější bylo ovšem zjištění, že některé z DNA methylací zanechávají v těle svoji stopu i po více než třiceti letech! Nejvýraznější z těchto stop pak byly spojeny právě s geny, které přímo ovlivňují potenciální riziko onemocnění nemocemi související s kouřením. I po třiceti letech jsou tak bývalí kuřáci vystaveni vyššímu riziku onemocnění chorob spojených právě s cigaretami.
„Naše studie podala přesvědčivý důkaz o tom, že kouření má dlouhodobý vliv na naše molekulární procesy, jehož dopady mohou trvat až 30 let.“ řekl doktor Roby Joehanes, jeden z autorů studie a instruktor na Harvard Medical School v Bostonu v Massachusetts „Pozitivní zprávou je, že jakmile člověk přestane kouřit, většina signálů DNA methylace se do pěti let vrátí do své původní podoby. Lidské tělo se tedy samo snaží zbavovat škodlivých účinků kouření,“ dodal.
Z kouření se v posledních několika letech stal fenomén se silně negativními konotacemi. Kuřáci jsou stále silněji vytlačováni z veřejných prostorů a současně tím i z „normální“ společnosti. Kdysi stylová, módní a především silně statusová záležitost je pomalu odsouvána na okraj společenského dění a její vyznavači spolu s ní. I když se počet kuřáků v posledních letech trvale snižuje, kouření je stále v žebříčku příčin úmrtí číslem v jedna.
Text: Pavla Janoušková