Na Vsetínsku byl nalezen poklad. U pařezu se ukrývalo 818 vzácných stříbrných mincí

Při této zprávě musí především vyznavači detektoringu skřípat zuby. Žena se svým 13letým synem si na procházce všimli v zemi kolem rozhrabaného pařezu kousků hliněné nádoby a mincí. Ukázalo se, že jde o poklad 818 stříbrných mincí ze 17. až počátku 18. století. „No, já bych to možná ani nepoznala, ale syna ve škole hodně baví dějepis a hned říkal, že to bude určitě něco vzácného,“ uvedla nálezkyně.

K nálezu došlo počátkem února 2022 v Loučce u Valašského Meziříčí na Vsetínsku. Nálezci objev ohlásili do Muzea regionu Valašsko, za které se ho ujal archeolog Samuel Španihel. „Nález obsahoval fragmenty hliněné nádoby neznámé provenience a soubor mírně až silně korodovaných stříbrných mincí v počtu 818 kusů, z nichž byla většina spojena do několika různě velkých slepenců. Na místě jsem provedl ještě dohledávku, při které jsem objevil už jen několik málo kusů jednotlivých mincí,“ popsal objev Španihel.

Pracovníci Muzea regionu Valašsko zkoumají stříbrný poklad. 818 mincí ze 17. a počátku 18. století našla na procházce u obce Loučka žena se synem. pic.twitter.com/WHdIcB9vqe

— Luboš Dostál (@Dostal_CT) February 21, 2022

Poklad Leopolda I.

Poklad je v péči odborníků, kteří pracují na jeho čištění a konzervaci. „Z prvotního zkoumání nebylo možné vzhledem k degradaci mincí určit typologický a chronologický rozsah souboru. Rámcové určení několika lépe dochovaných kusů směruje ke grešlovým a krejcarovým ražbám Leopolda I. Habsburského a příbuzných panovníků. Velmi obecně je zatím možné depot datovat do 17. a začátku 18. století. Zbarvení střepů i složení materiálu nádobky pak naznačují, že nepochází z naší oblasti, ale nejspíš z nějakého důlního regionu,“ doplnil archeolog.

Loňský rok patřil na Valašsku z hlediska archeologických nálezů k nejúspěšnějším. „Nejvzácnější objev pocházel z obce Ústí u Vsetína, kde skupinka kamarádů našla nádobku plnou pražských grošů z 2. poloviny 14. století,“ řekl zástupce muzea Jiří Koňařík. Podle něj si oba poklady po dokončení potřebných rozborů bude moci oba poklady prohlédnout i veřejnost.

Odevzdat, anebo neodevzdat?

Především vyznavači takzvaného detektoringu, kteří s detektory kovů pátrají v krajině po skrytých pokladech i drobných artefaktech z minulosti, mají s podobnými nálezy své zkušenosti. Nejde přitom nutně jen o barbary, kteří místo nálezu nenávratně poškodí a znemožní další archeologický průzkum. Mnozí hledači mají kontakty na „své“ archeology (a většinou i pyrotechniky) a pravidelně s nimi nálezy konzultují.

Další otázkou pak je, zda poklad odevzdat úřadům, nejčastěji do muzea, a jestli za něj můžete dostat odměnu obvykle ve výši deseti procent hodnoty nálezu. S tím se setkal i Jiří Pernica, který v lednu 2020 na Blanensku pomocí detektoru kovů objevil padesátku stříbrných mincí ze 16. století. Nález odevzdal muzeu, nálezné ale nedostal.

Tady se archeologové opírají o jednoduché pravidlo. Pokud jdete hledat s detektorem, provádíte de facto archeologický průzkum, a nejenže na odměnu nemáte nárok, ale dopouštíte se vlastně přestupku, protože provádíte průzkum bez licence. Objev 818 mincí na Vsetínsku by ale do této kategorie spadat neměl.