Vratné PET lahve v Česku: Záchrana před plastovou apokalypsou, anebo nafouknutá bublina?

Na pivní lahve jsme si už dávno zvykli, ale co byste řekli na placení záloh i za lahve plastové? Pokud patříte mezi tři čtvrtiny naší populace, tak jste nejspíše pro – alespoň podle průzkumu iniciativy Zálohujme, v níž má hlavní slovo společnost Mattoni. Ta nyní ve spolupráci s webem Košík.cz začíná speciální zálohované PET lahve prodávat. Zatím se jedná pouze o určitý vzorek lahví, který je vyroben z materiálu, umožňujícího až 80% recyklaci. Má tato tříkorunová záloha smysl?

Třídění a vracení plastů

Speciální edici si zatím můžete nakoupit na webu Košík.cz. Při dalším nákupu odveze kurýr použité (ale nezmačkané a nepoškozené) lahve a záloha se zákazníkovi vrátí v podobě zákaznických kreditů. Akce pod názvem „Z lahve bude lahev“ je tudíž pro obě zúčastněné strany výhodná – internetový rozvozce potravin motivuje zákazníky k dalším nákupům a Mattoni může budovat marketing na ekologickém poselství, což je dnes nejen užitečné, ale i důležité a společensky odpovědné. Co z toho ale plyne pro lid?

Tuzemští politici prozatím celonárodní zákon o recyklovatelnosti PET lahví neschválili, iniciativy se tudíž musejí ujmout soukromé firmy. Přestože má naprostá většina Čechů o recyklaci zájem a i v sousedním Slovensku bude plošné zálohování plastových lahví fungovat od roku 2022, poslanci argumentují, že by byl problém jak se změnou zákaznických návyků, tak i s reálnými možnostmi recyklace – a to navzdory skutečnosti, že v několika severských zemích dosahují právě díky zálohovaným PET lahvím až 90% recyklovatelnosti plastů. Zároveň je však třeba dodat, že Češi patří v třídění odpadu mezi nejzodpovědnější evropské národy, a tak jsou obavy spojené se změnou návyků částečně pochopitelné.

Opravdu ideální řešení?

Nejsme přitom jediní, kdo si v tomto tématu úplně neví rady. Rovněž Britové ze tří čtvrtin podporují zálohovatelné obaly, a to nejen na plastové a skleněné lahve, ale i na hliníkové plechovky. Skotská vláda už dokonce podnikla první kroky tímto směrem, když se zavázala k založení sběrných míst, kam bude možné všelijaké použité obaly donést a dostat zálohu zpět. Britové jsou také pod silným tlakem environmentalistů – zatímco třeba Norsko zavedlo systém záloh, který vedl k recyklaci až 95 % těchto typů odpadu, Britové se dlouhodobě pohybují na vcelku mizerných 45 %. Jen pro srovnání, Česko recykluje přes 57 % možných obalů, což je znatelně lepší výsledek než v případě Spojeného království, avšak stále se nejedná o nic světoborného.

Zajímavé a těžko odhadnutelné jsou však všechny důsledky, které mohou takové změny mít. Právě ve Skotsku se totiž objevily obavy, že záloha může vést k tomu, že si lidé namísto balení plechovek raději koupí několik větších plastových lahví. Tím totiž ušetří na zálohách, které by si mohli zapomenout vybrat zpátky – jenže zároveň tím také zvýší poptávku po PET lahvích a v důsledku dojde k vytvoření nezanedbatelného množství plastového odpadu! Vskutku absurdní situace, kdy zdánlivě dobrý nápad může nečekanými cestami vést až ke zhoršení původního problému.

Současný vývoj tedy jasně směřuje k maximální snaze o recyklaci a nejeden příklad ze západní či severní Evropy nám ukazuje, že zálohy by mohly fungovat. Ještě však chvíli potrvá, než se všechna pro a proti vyjeví zcela jednoznačně…

Text: MS