Vědci využili LEGO k projektování opravdových měst! Jak to dopadlo?
MIT chce využít LEGO k přehlednějšímu urbanismu. Kostičky poslouží ke zlepšení 3D projekcí!
I když existují všemožné experimenty snažící se dosáhnout efektu dokonalé virtuální reality na způsob startrekovské holopaluby, všechny dnešní pokusné hologramy a VR helmy sdílejí společnou jednu věc – projekcí se nelze dotknout. Co možná tolik nevadí u osamoceného uživatele, je poměrně velkou nevýhodou pro veřejné přednášky, například ty řešící novinky v městském plánování a architektuře. Právě pro ně však MIT přišla s geniálně jednoduchým nápadem, který kombinuje projektor, počítač a kostičky LEGO.
Živoucí projekce
Existuje celá řada poměrně přesných aplikací, které mohou akurátně předpovědět plynutí dopravy v tom či onom městě v závislosti na naplánování tras a ulic, po nichž se vozidla pohybují. Jenže jak si vlastně tato data představit v reálném světě, kde o nich rozhodují politici či veřejnost? Pomocnou ruku v tom podává nové zařízení z dílny Massachusettského technologického institutu.
Systém zahrnuje tři komponenty o rozměrech většího stolu, každý z nich reprezentující dané město, v tomto případě Boston, v jiné velikosti. Prvním z nich je LEGO model náměstí Dudley, druhým z nich je LEGO model "zvětšené" bostonské ulice, třetím je pak dotyková obrazovka ilustrující výsledky změn dopravy na regionální úrovni, včetně toho, jak tyto ovlivní například dojíždění lidí za prací. Oba LEGO modely města pak ozařují projektory zavěřené u stropu, dodávající kolorizaci, ale i skenující pozice jednotlivých kostiček.
Když pak návštěvníci – k celé sestavě má mít přístup veřejnost – změní pozice LEGO kostiček reprezentujících autobusové zastávky, systém dle toho okamžitě uzpůsobí celou simulaci a projekci výsledků. Jedná se o jakési živé SimCity, jen s tím rozdílem, že tentokrát na něm lze projektovat skutečné město ve větším detailu. Projekt vznikl ve spolupráci urbanistického a mediálního labu MIT v součinnosti s The Barr Foundation, přičemž účastníci si od něj slibují lepší pochopení urbanistických a dopravních procesů u veřejnosti.
Otevřená stavidla aplikacím
"Lidé si mohou říct: 'Co když sem přidám více tranzitních spojů a co když změním frekvenci autobusů, kolik to bude stát?'" říká k němu Chris Zegras, profesor urbanistiky a plánování dopravy z MIT. Ve své podstatě se tak vlastně nejedná o nikterak zázračný nápad, podobné 3D projektory, na nichž si návštěvníci mohou hrát s vrstevnicemi vytvářenými v kádi s pískem, najdete i v některých českých vědeckotechnických interaktivních muzeích.
Idea z MIT má přesto šanci zjednodušit pochopení územního a dopravního plánování pro větší procento zainteresované populace. "Částečným důvodem našeho nápadu je snaha představit typy nástroje, které městské plánování posunou dále od technokratických modelů," řekl Zegras. "Tato platforma snižuje práh spoluúčasti na plánování, protože každé malé dítě ví, jak posunovat LEGO kostičky."
Jestli soukromníci a instituce tento koncept – samozřejmě po několika nezbytných letech od představení – vezmou za svůj, je jistě velkou neznámou. Technologie, která jim to umožní, však existuje, a zbytek je proto už na iniciativě jednotlivých úředníků. Stavidla dotykových a pohybových aplikací jsou zkrátka naplno otevřená, jaký však budou mít reálný dopad, se teprve uvidí.
Ladislav Loukota