Vědci představili palivo budoucnosti. Je účinné a šetří životní prostředí

Zatímco se svět snaží přesunout z fosilních paliv na obnovitelné energetické zdroje, skupina vědců přišla s úplně novým druhem materiálu. Funguje jako obnovitelná náhrada za uhlí a někteří o něm mluví jako o palivu budoucnosti.

Instantní uhlí

Nový materiál je označován jako „instantní uhlí“. Údajné palivo budoucnosti přináší především vysokou energetickou účinnost bez obvyklých škodlivých vedlejších účinků. Řeč je o hlubinné těžbě a z toho vyplývajícího znečištění. Nové palivo má mnoho výhod. Ke svému vzniku například nepotřebuje dlouho dobu jako běžné uhlí. Materiál je totiž vyroben ze zemědělského odpadu včetně dřeva a rostlin. Pokud by k masivní produkci skutečně došlo, lidstvo by mohlo konečně získat potenciálně nekonečný energetický zdroj.

Alternativní výrobní procesy

Vývojem nového paliva se zabývá Výzkumný ústav přírodních zdrojů (NRRI), který je součástí University of Minnesota Duluth. „Pokud přemýšlíte, jak matka příroda vyrábí fosilní uhlí, využívá čas, tlak a teplo. Děláme tytéž procesy, ale místo milionů let to děláme za pár hodin. A protože se minerály nedostanou do směsi, nemáme potenciální znečišťující látky,“ vysvětlil proces výroby člen týmu NRRI Tim Hagen.

Biopalivo se vyrábí dvěma způsoby. Prvním je torefakce, což je proces podobný pražení kávy. Surová biomasa se nejprve vysuší a poté zahřeje na teplotu 249 °C. Nezbytná je uzavřená atmosféra s nízkým obsahem kyslíku, ve které se obsah stlačuje. Druhým procesem vzniká „energetické bahno“, jehož alternativní systém výroby je podobný tlakovému hrnci. V tomto případě se využívá hydrotermální karbonizace, která se běžně užívá například k výrobě hnědého uhlí. Na rozdíl od torefakce druhý výrobní proces nevyžaduje sušení. Bahno má navíc žádané lepivé účinky, jež jsou schopny kusy tuhého paliva držet pohromadě. Biopalivo je navíc snadno transportní, protože odpuzuje vodu a nehnije.

Energetická účinnost

Současnými technologickými postupy a výrobními kapacitami jsou vědci schopni produkovat nové biopalivo v množství mezi čtyřmi až šesti tunami denně. Otázka výroby je ale věc druhá. Důležité je především množství uložené energie. Při laboratorním testování dosáhlo běžné fosilní uhlí 12 500 BTU (britská tepelná jednotka) za libru, zatímco brikety z biopaliva poskytly 8 000 až 9 500 BTU. Bahnité biopalivo na tom bylo ještě o něco lépe.

Odborníci z NRRI se v současné době věnují i dalším ambiciózním projektům. Používají vysokotlaké procesy zplyňování, čímž se snaží pevná biopaliva přeměnit na syntetický zemní plyn. Budoucí plány se zaměřují také na chemikálie, kapalná paliva a aktivní uhlí.

Snížení emisí

Vynálezci v současné době hledají vhodné obchodní partnery. Všem je samozřejmě jasné, že případný komerční prodej nějakou dobu ještě potrvá. „Instantní uhlí“ ale velký potenciál skutečně má. Případná masivní produkce by mohla především snížit průmyslovou závislost na těžbě uhlí, která je pro výrobu oceli a jiných výrobků zcela nezbytná. Samotnou kapitolou je pak snížení emisí z uhelných elektráren, jejichž obří komíny produkují spoustu nebezpečných nečistot včetně rtuti a síry. Ostatně hladina oxidu uhličitého v atmosféře je v současné době nejvyšší za dobu 3 milionů let.

Text: Petr Smejkal