Vědci pracují na chytrém orgánu, který dospělým chybí. Staví ho na českém nanomateriálu

Budeme mít brzlík?

Brzlík je orgán, který s dospělostí mizí a tudíž se v populaci rozšířil mýtus, že není důležitý. K čemu taky, když bez něj dokážeme žít desítky let? Jenže opak je pravdou. Orgán, jež je po narození a v ranném dětství poměrně velký, je umístěný v horní části hrudního koše a má za úkol má mimo jiné usměrňovat správnou funkci T- lymfocitů, což je naprosto klíčové pro naši imunitu. Tím, že nám mizí, se naše tělo připravuje o možnost likvidace buněk způsobující vážná onemocnění.

Pokud by se povedlo lidem s oslabenou imunitou voperovat brzlík, rapidně by se snížilo riziko jejich smrti z důvodu banálního onemocnění. To platí kupříkladu u HIV pozitivních pacientů. Memorial Sloan Kettering Cancer Center šest let hledali, zdali by bylo možno „vyrobit“ umělý orgán, a pokud ano tak na čem by měly buňky růst, aby je tělo jako cizorodou“ látku neodmítalo. Jako ideální se ukázaly nanomateriály liberecké firmy Nanopharma (založené roku 2008), což je malá firma rozvíjející výsledky práce liberecké Technické univerzity v oblasti začlenění nanomateriálů do medicíny.

Nejdříve brzlík a pak ruku?

Liliana Berezkinová, předsedkyně představenstva společnosti Nanopharma odhaduje, že například novou ruku bude člověku „připěstovat“, tedy pomocí nanotechnologií „vytvořit“ kus části nového organismu. Podle jejích slov se z kmenových buněk může vypěstovat kost nebo třeba aorta. „My používáme nanovlákna jako biokompatibilní lešení, které osadíme buňkami a ten materiál má natolik podobné vlastnosti, tomu prostředí na které jsou buňky zvyklé z lidského těla, že ony se na něm skutečně množí, byť jsou mimo tělo a tvoří tkáň,“ vysvětluje Berezkinová v rozhovoru pro DVTV.cz. A právě to se děje v souvislosti s brzlíkem.

„Na trhu nejsou nyní žádné terapie vedoucí k regeneraci brzlíku. Tato je první. Regenerace brzlíku je slibným způsobem jak tělu dodat čerstvé imunitní buňky a ochránit ho před rizikem infekcí a rakoviny,“ vyjádřila se pro Hospodářské noviny Clare Blackburnová ze skotského Centre for Regenerative Medicine. Skotská firma jednou z těch, která na umělém brzlíku spolupracuje.

Buňky z mrtvých novorozeňat pro život dospělých

Základem jsou tedy nanovlákna v úloze „lešení“ a buňky, které nelze odebrat z dospělých, neboť je už nemají. Získávají se v podstatě ze dvou zdrojů: jedním jsou mrtvá novorozeňata a druhými dárci jsou děti, kterým musel být tento orgán v rámci operace odstraněn. Základním lákadlem, že kterým cinkají miliardy dolarů je obchod se životem, respektive s oddálením stárnutí, což je byznys, který jen v samotných USA stojí za 90 miliardami dolarů ročně. Prozatím stál vývoj Nanopfarmu 25 miliard korun, ale už teď je jasné, že se jedná o vysoce návratnou investici.

Problém je v tom, že každá část těla vyžaduje naprosto unikátní mix buněk a podkladových materiálů.

Podle Berezkinové už existují týmy, které cílí na regeneraci míchy, což je poranění, které dnes končí ochrnutím. Jakkoli to zní v současnosti jako sci-fi, tak „vypěstování kůže“ už je z hlediska vědeckého pokroku „běžnou“ záležitostí, a v rámci dalšího výzkumu se pokračuje v tom, že se v rámci 3D tisku dají vytisknou například kapiláry, jimiž bude v těle proudit krevní oběh... zkrátka vývoj běží směrem, který může končit „běžícím pásem“ na výrobu náhradních dílů pro lidské tělo.

Text: Topi Pigula