Vědci našli gen pro bolest. Jak nám pomůže?

Bolest sice cítíme všichni, ovšem zdaleka ji všichni neprožíváme stejně. Medicínské poznatky se neustále zdokonalují v tom, jak nám od bolesti ulehčit, což si však také vybírá svou daň - závislost na opioidech se stává čím dál větším problémem. Jak však bolest vědecky uchopit a těmto starostem zabránit? Zdá se, že vědci jsou na dobré cestě.

Hledání genu bolesti

Problém zaujal i neurologa Stephena Waxmana, který se o něm rozepsal v knize Chasing Men on Fire. Ta sleduje vědecké objevy v této oblasti s důrazem na hledání genu bolesti, jež probíhá už od poloviny 60. let. Týká se kupříkladu nemoci zvané erytromelalgie, známé též pod lidovým názvem "člověk v ohni". Ta se projevuje těžko vysvětlitelnými bolestmi rukou či nohou, u nichž dochází k silným otokům, zánětům a bolestem. Postupem let však vědci přišli na možné vysvětlení této i dalších chorob prostřednictvím genetického výzkumu.

Gen s označením SCN9A se Waxmanovi a jeho kolegům podařilo identifikovat po více než dvaceti letech práce. Ku pomoci byli především právě pacienti s erytromelalgií, u nichž byly sledovány rozličné genové mutace. Průběh byl přitom obvykle totožný - elektrické napětí (například vlivem podnětu z nervových zakončení) vedlo k otevření sodíkového kanálu přítomného na nervové buňce, čímž dojde k vyslání vzruchu do centra bolesti v mozku. Některé z nich vykazovaly velmi specifické reakce sodíkových kanálů na různé typy bolesti, čímž umožnily pochopení, jaké genetické struktury se na tomto jevu podílejí.

Genetika až na prvním místě

A výsledky? Výzkum už některým lidem s chronickými bolestmi dokázal pomoci. Jakmile se totiž podaří identifikovat problém, je rázem mnohem snazší nasadit vhodnou léčbu. V současné době je zkoumání stále v testovací fázi, ale pokud bude vše pokračovat dobře, nemusí trvat dlouho a dočkáme se léků, jež dokáží od dlouhodobé bolesti ulevovat mnohem spolehlivěji než doposud.

Pro většinu z nás také může být zajímavé zjištění, že vnímání bolesti je úzce spojeno s genetickou výbavou. Nedá se tedy pouhou myslí ovlivnit, co a jak moc nás bude bolet; přestože zvýšená úzkost samozřejmě negativní prožívání bolesti umocňuje. Takže až zase příště budete tělesnou nepohodu snášet hůře než vaše okolí, nemusíte se hned považovat za sraby - nejspíš je totiž problém především v tom, že máte jinou genetickou výbavu. Bude vzrušující sledovat, nakolik se vědcům podaří záhadu našich genů vyřešit; a možná nám i významně pomoci od bolesti.

Text: MS