Včely se staly závislé na pesticidech! Lidstvo má problém...

Včelky v plástvi

Bez včel nebude života. Jenže máme problém. Včelám chutná nektar s pesticidy natolik, že vědci mluví o závislosti.

Ačkoli se o užitečnosti včel a naší bezprostřední závislosti na opylovačích všeobecně ví, lidstvo jako by si pořád nechtělo tuto fatální skutečnost připustit. Podle některých je lidstvo vrcholovým květem na rozmanitém stromu života. Přesto jsme zcela odkázáni na existenci něčeho tak „primitivního“, jako je hmyz.

Pokud se hmyzím opylovačům stane něco zásadního, může to ochromit náš systém potravinové soběstačnosti. Jeden z pokusů odhadnout hodnotu hmyzích opylovačů se dopracoval k hodnotě 153 bilionů eur za rok. To už je částka, nad níž se pozastaví nejen ekonom.

Kde je problém?

„Nikotin je pojmenován podle latinského označení rostliny Nicotiana tabacum, která byla nazvána po francouzském velvyslanci v Portugalsku. Tento muž, Jean Nicot de Villemain, poslal v roce 1560 do Paříže semena tabáku s poukazem na jeho léčivé účinky. Jako insekticid se odvar z tabákových listů používá asi od roku 1700. Neonikotinoidy jsou skupina syntetických insekticidů odvozených od molekuly nikotinu. Jako insekticidy se neonikotinoidy používají již 50 let a v současnosti jsou světově nejrozšířenější skupinou insekticidů ve světovém měřítku. V posledních letech byly neonikotinoidy zařazeny mezi potenciálně vysoce rizikové látky pro včely. Je prokázané, že působí neurotoxicky. Dávají se též do souvislosti se syndromem CCD a nedávno publikovaná práce italských autorů demonstruje, že neonokotinoidy narušují imunitní systém včel, jenž se tak stává vnímavější pro virové infekce, vůči kterým jsou normálně včely odolné,“ udává odborný materiál z Výzkumného ústavu včelařského.

Pokus nastražený vědci z Newcastle University a Trinity College Dublin zaměřený na tyto pesticidy byl v podstatě triviální. Včelkám a čmelákům se připravily cukernaté roztoky, jeden čistý a druhý obohacený běžně používaným a široce rozšířeným pesticidem. A pak už jen stačilo sledovat, které z dobrot budou dávat přednost.

Co jim na tom chutná?

Výsledek se dá vytušit: opylovači preferovali roztok s přidaným pesticidem. „Následné laboratorní pokusy ukázaly, že čmeláci dávají přednost pesticidům o něco více než včely a jsou tedy vystaveni větším dávkám toxinů,“ udává Newcastle University na svém webu. Profesor Geraldine Wright, vedoucí studie na Institute of Neuroscience at Newcastle University, k výsledkům řekl: „Včely ve svém jídle nepoznají chuť neonikotinoidů, a proto se těmto pesticidům nevyhýbají. Proto během kontaktu s nektarem riskují otravu. Bohužel máme důkazy, že včely dávají přednost potravě kontaminované pesticidy. Neonikotinoidy se totiž zaměřují na stejné mechanismy včelího mozku, jaké ovlivňuje nikotin v mozku lidském. Skutečnost, že včely dávají přednost potravě s obsahem neonikotinoidů, naznačuje, že stejně jako nikotin u lidí, tak i neonikotinoidy u včel mohou působit jako droga, jejíž požití bude upřednostňováno. To může mít negativní dopad na celé včelí populace.“

Jane Stoutová, profesorka botaniky v the School of Natural Sciences at Trinity College v Dublinu, slova G. Wrighta potvrzuje. „I když jsou v krajině pro včely alternativní zdroje potravy, přesto dávají přednost rostlinám obsahujícím neonikotinoidy.“ O nebezpečnosti neonikotinoidů na včelstva se ví už léta. Podle Agrární komory České republiky 84 % rostlinných druhů pěstovaných v Evropě, které představují 76 % produkce potravin, závisí na opylování včelami. Evropský úřad pro bezpečnost potravin potvrdil, že neonikotinoidy jsou pro včely vysoce toxické, způsobují smrt, poškození larev, změny v přirozeném chování včel, například dezorientaci v prostoru, a dramaticky zvyšují náchylnost včel k dalším chorobám. Jak nápadná je podobnost s lidskými drogami.

Stejně jako ony jsou zdraví nebezpečné a lidé na nich závislí je i přes někdy až intimně osobní zkušenost stále vyhledávají. Znamená to, že díky našim zemědělským metodám zahrnujícím ochranu rostlin pomocí pesticidů jsme si vychovali „včely závislačky“? Jak historie ukázala na širokém spektru příkladů, příroda si sama nakonec pomůže. Ovšem může se stát, že to bude na úkor nás, lidí moudrých, pesticidy používajících.

Text a foto: Topi Pigula