Úzkost dnes cítí každý třetí člověk, tvrdí psychologové. Jak se s ní vypořádat bez pomoci profesionálů?
Jak můžeme sami překonat úzkost?.
Je obtížné ovládnout úzkost, když se nás náhle zmocní. Jestliže přetrvává a je příliš silná, je nezbytné vyhledat pomoc terapeuta. Někdy je však možné, abychom se s úzkostí vypořádali sami, abychom se zklidnili a nemuseli užívat anxiolytika, píše francouzský týdeník L´Express.
Především je třeba si svou úzkost uvědomit. "Musíme nejprve úzkost přiznat a pojmenovat ji, abychom s ní mohli bojovat. Zdá se to být snadné, ale ve skutečnosti to není tak jednoduché," uvádí psychoterapeutka Catherine Serrurrierová. "Mnoho lidí trpí obavami, které jim otravují život, aniž by si je uvědomovali. Uvědomit si úzkost je náročné: vyžaduje to čas, vůli, skromnost a změnu myšlení," dodává.
Přiznat úzkost, mluvit o tom, co nás znepokojuje a užírá, je důležitou etapou v boji proti úzkosti. Sdílené obavy jsou již z poloviny překonané, neboť potlačování úzkosti ji ještě více prohlubuje. Neznamená to, že bychom měli své blízké zaplavovat přílivem negativních slov, pak by byl účinek opačný, než očekáváme, a byli bychom odmítnuti. Ale ten, kdo se z nesmělosti nebo hrdosti nikdy neodvážil svěřit se druhému, pocítí okamžitou úlevu, když se o svou úzkost podělí pomocí správných slov.
Dalším způsobem, jak zahnat úzkost, je smích. Není dáno všem, aby se mohli smát, ale někteří lidé trpící úzkostí mohou pomocí smíchu dosáhnout účinného uvolnění. Můžeme se rovněž snažit smát se sami sobě. "Přiznáváme tím svou slabost, protože jsme si ji uvědomili, a už nemáme strach. Člověk, který si dokáže dělat legraci sám ze sebe, je na dobré cestě," říká psychoterapeutka.
Pomoci může i masáž od dobrého maséra-terapeuta, jakož i jóga. Jóga je velmi starou disciplínou těla a ducha. "V józe je člověk veden k tomu, aby uvolnil svého ducha tím, že si stále výrazněji uvědomuje své tělesné pocity," vysvětluje Catherine Serrurierová.
Jakákoli tvořivá činnost, i ta nejjednodušší, jako je pletení, má uvolňující účinek. Působí radost a doporučují ji všichni psychoterapeuti. Při tvořivé činnosti vzniká opačný stav než při úzkosti: úzkost vede k tomu, že se člověk stahuje dovnitř do sebe, aby se chránil, zatímco tvořivá činnost člověka otevírá.
Irène, která trpí chronickou úzkostí, potvrzuje, že jí pletení umožňuje nalézt vnitřní klid. "Nejenže mi tato poněkud automatická činnost pomáhá nemyslet na jiné věci, ale navíc, když se pak podívám na výsledek, pocítím radost a zapomenu na své strachy," říká.
Marthe se svěřuje, že zase hraje jednoduché hry na svém chytrém telefonu. "Když cítím, že panická krize u mě stoupá, například v metru, soustředím se na hru a na nic jiného nemyslím. Opravdu to funguje v devíti z deseti případů," říká Marthe.
K uklidnění a k regulaci dýchání slouží vynikající prostředek: zpěv. Třiačtyřicetiletá Chloe si nemůže výhody zpěvu vynachválit. "Když jsem v autě a ocitnu se v zácpě, začnou mi hrát nervy. Pustím si nějakou rozhlasovou stanici a zpívám. Umožní mi to uvolnit se a dýchat břichem. Většinou pak zapomenu, že jsem v nějaké té zácpě," uvádí.
Starou metodou proti panické atace, která většinou velmi dobře funguje, je dýchání do pytlíku. Osmatřicetiletá Caroline vypráví, jak po manželské hádce začala lapat po dechu. "Manžel volal záchranku a oni po telefonu pochopili, že má panický záchvat. Řekli mi, ať dýchám několik sekund do pytlíku. Velmi rychle jsem se cítila lépe, a když lékař dorazil, byla jsem už v klidu," říká.
Pomáhá rovněž břišní dýchání. Nafoukněte břicho při nádechu a při výdechu ho splaskněte. Velmi rychle ucítíte účinky okysličení těla.
ČTK