Užívání internetu souvisí s duševními poruchami, tvrdí studie
Mladí lidé dnes často tráví velké množství času na internetu a sociálních sítích. Tento zřejmý fenomén však pravděpodobně souvisí i s jejich horším psychickým stavem, jak ukázal britský průzkum.
Studie jednoho britského think-tanku ukázala znepokojující vazbu mezi častým používáním internetu a psychickými problémy. Výzkum pod vedením Emily Frith, dlouhodobě angažované v tématu duševního zdraví dětí, přinesl řadu zajímavých statistik ohledně používání internetu ve Velké Británii. Výsledky se tedy netýkají přímo České republiky, před předloženými závěry bychom se však měli mít na pozoru i tak.
Nezdraví uživatelé
První zkoumanou hodnotou byla míra užívání internetu. V tomto ohledu britská mládež rozhodně moc dobře nedopadla – více než třetina patnáctiletých se řadí do kategorie „extrémních uživatelů internetu“. Sem spadají ti, kteří během typického víkendového dne sedí u počítače více než šest hodin. Jedinou extrémnější zemí byla Chile. V této věkové kategorii také skoro 95 procent lidí používá sociální sítě.
To jsou možná znepokojivá čísla, ovšem v kontextu současné doby vlastně nikterak šokující. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy se užívání internetu dalo do kontextu s mentálním zdravím. Pouze 12 procent dětí, které během běžného školního dne tráví minimum času na sociálních sítích, vykazuje mentální problémy. Toto číslo se však zvedne až na 27 procent u těch, kdo během toho samého dne stráví sledováním sociálních sítí více než tři hodiny. Jak už to tak bývá, výzkum mohl vysledovat pouze korelaci, nikoli kauzalitu, takže nevíme, co je příčinou a co důsledkem. Trend je však zjevný. A totéž platí i pro šikanu. Extrémní uživatelé čelí posměškům a pomluvám okolí z 18 procent, ti „obyčejní“ pouze v 7 procentech případů.
Nesuďme předčasně
A co s tím? Studie rozhodně nedoporučuje jednoduše sociální sítě zakazovat či přehnaně přísně omezovat čas, který děti a mladí lidé na internetu stráví; to totiž není jádrem problému. Důležité je spíše naučit se s internetem a sociálními sítěmi pracovat stejně jako s nástrahami, jež takové prostředí přináší. Například zmíněná šikana očividně často probíhá v online i „offline“ prostředí, omezení času na internetu tedy základní problém nevyřeší.
Není ovšem všechno tak černé, jak by se mohlo zdát – z výzkumu vyplynula i řada pozitiv, jež z častého užívání internetu a sociálních sítí plyne. Jednak se u mnoha uživatelů zvyšuje počet lidí, s nimiž jsou v kontaktu, což jim rozšiřuje pohled na svět a společenské vyžití. Také sdílení informací napomáhá v obecné rovině rozvíjet kreativitu a v té konkrétní třeba vypracovat domácí úkoly. A ti, kteří mají problémy jakéhokoli rázu, pak na internetu snadno naleznou pomoc, ať už prostřednictvím anonymního poradenství, či podpory na sociálních sítích. To jsou všechno velké klady, které částečně zmirňují výše zmíněná rizika. Mějme však na paměti, že moderní technologie mění mladou generaci více, nežli si my, starší, vůbec dokážeme představit…
Text: MS