Univerzální recept na štěstí? Nabízí ho výjimečná studie, která běží už skoro 90 let

Studie započala na Harvardově univerzitě v roce 1938 jako dva samostatné projekty. Prvním z nich byla studie vedená Georgem E. Vaillantem, který do ní zařadil 268 mužů z bakalářských ročníků univerzity. Druhá, Glueckova studie, sledovala 456 mužů z bostonských městských čtvrtí. Oba motivy bádání ale byly totožné, tedy sledovat vybrané lidi po zbytek jejich života a pozorovat, jak různé faktory ovlivňují jejich zdraví a hlavně pocity štěstí.

Dvě studie ze čtyřicátých let

Většina z původních účastníků obou studií, které byly po letech spojeny v jednu, už samozřejmě nežije. Pracovníci univerzity se ale pod vedením psychiatra Roberta Waldingera zaměřují na potomky původní skupiny a nadále monitorují jejich životy ve snaze opět odhalit, jak spokojení a šťastní jsou, a to právě i s odvoláním na výsledky týkající se jejich předků. Co tedy studie zjistila?

„Překvapivým zjištěním je, že naše vztahy a to, jak jsme ve vztazích šťastní, mají silný vliv na naše zdraví,“ řekl Waldinger v roce 2017 v rozhovoru pro The Harvard Gazette. Za objev pak označil fakt, že ačkoliv je pro člověka velmi důležitá péče o vlastní tělo, neméně důležitá je právě i péče o vztahy, které mnohé ovlivňují. Jednou z důležitých veličin je celkové zdraví mozku, které je na vyšší úrovni u lidí, kteří mají rodinu a žijí ve společnosti, než u osamělých lidí bez přátel a členů rodiny. Z druhé strany to ale neznamená, že by receptem na štěstí bylo obklopit se co největším počtem blízkých lidí.

Čtěte také: Génius vyhrál loterii 14krát za sebou a vše bylo zcela legální. Stačila mu k tomu matematika

Vztahy jako klíč ke štěstí?

„Introverti jsou rovněž naprosto zdraví. Možná jen potřebují jeden nebo dva opravdu pevné vztahy a další lidi již nepotřebují. Na tom není vůbec nic špatného,“ vysvětlil dále Waldinger. Navíc je důležitý také faktor kvality vztahů, protože další výsledky bádání dokázaly, že ačkoliv dnešní Američané mají podobný počet přátel jako jejich vrstevníci v předchozích desetiletích, kvalita jejich sociálních vazeb nemusí být vždy stejná. Vstupuje do toho přirozeně velká míra komunikace online, která však ve finále nepřináší takovou míru emoční regulace jako přímý kontakt s ostatními lidmi.

A i možnost promluvit si s někým po náročném dni nebo využít možnosti soustředit se například na děti a čas strávený s nimi je patrně tou nejsilnější radou, vyplývající z probíhající studie, která by měla lidi přivést ke štěstí.

Zdroj: Adult Development Study, The Harvard Gazette

Video, které jste mohli minout: Pozitivní recepty Mariana Jelínka: Kurtizána vám přinese štěstí, nikoliv radost