Týden plný poznání i krásy! Naše tipy na to nejlepší z tohoto týdne na ZOOMu

Zakousne se do vás masožravec, vezmeme vás na loď i do letadla, ženy z konců světa vás uchvátí, vytáhneme mafiánská esa, budeme bojovat pod zemí, představíme inteligentní hmyz a zkusíme odchytit mimozemšťany, a nejen to. Nesmíte si nechat ujít střet žraloka s krokodýlem – jedině na Prima ZOOM.

19. 10. 18.00 a 18.30 – Masožravec III (Superptáci v Sonoře: Mexický krocan; Lovecký poker: Tetřívek v Montaně)

Ve třetí sérii oblíbeného a značně netradičního dokumentárně-gastronomického seriálu si Steven Rinella brousí zuby na další exotické chody, které si sám uloví a rovnou na místě v divočině připraví. Tentokrát se vydává do odlehlých částí Aljašky, kde se mu spolu s hladovými medvědy grizzly sbíhají sliny na steak z karibu. Na menu se však dostane i ovce aljašská. V Mexiku ho naopak čeká lov na největší druh krocana, který je na americkém území přísně chráněný. Zpátky v horách Montany se ale zaměří na tetřeva a v následujících dílech odhalí i něco ze zákulisí natáčení. A to není všechno. Vegetariánům vstup zakázán!

19. 10. 20.00 – Krotitelé vraků (Záchrana ponorky Kursk)

Potopená jaderná ponorka Kursk ležela na dně Severního ledového oceánu celý rok. Na její palubě bylo stále 118 těl ruských námořníků. Prezident Putin slíbil, že těla budou přivezena domů a příčiny tragédie vyšetřeny. Hlavní konstruktér ponorky Kursk, Igor Spassky, pověřil vytažením ponorky nizozemské bratry van Seumerenovy, kteří však s tak riskantním podnikem neměli žádné zkušenosti. Než se však stihli pustit do práce, učinil Rusům návrh gigant Smit Salvage. Byla to nabídka, která se nedala odmítnout. Pak ale přišli o důležitého partnera a nebyli schopni projekt sami zvládnout. A tak byli tedy znovu osloveni van Seumerenové, s tím že 23. 5. 2001 podepsali s Rusy smlouvu. Posléze do projektu přizvali i Smit Salvage. Van Seumerenové se zavázali vyzvednout Kursk z moře před příchodem zimy. Tento kontrakt je měl buď proslavit, nebo jim zlomit vaz. Projekt byl sám o sobě velmi složitý a nepříznivé podmínky, torpéda a reaktory ho ještě více ztěžovaly. A nebyly to zdaleka jediné komplikace, které projekt provázely. V jejich důsledku přišli o 3 týdny času, což situaci neulehčilo, neboť se kvapem blížila zima. Nakonec 21. 9. 2001 dorazil nad ponorku člun Giant 4, který ji měl dopravit do domovského přístavu v Murmansku. Problémy se však vyskytovaly dál a k tomu se zhoršovalo počasí. Když se konečně počasí umoudřilo, práce mohly pokračovat. 7. 10. 2001 byl Kursk definitivně připraven k vyzvednutí, a tak do přístavu v Murmansku dorazil Giant 4 i s ponorkou. 22. 10. 2001 spočinul Kursk na dně doku. Nastal čas vytáhnout těla mrtvých námořníků a zjistit, co se vlastně stalo. Přes veškerou snahu se to však nikdy zjistit nepodařilo.

19. 10. 21.00 – Extrémní řešení (Letiště)

Začíná odpočet deseti nejextrémnějších letišť. Číslo 10 má letiště v Karibiku na ostrově Svatý Martin. Letadla tu létají jen 12 metrů nad lidmi, opalování zde je vzrušujícím dobrodružstvím. Stejně jako přistání, i vzlet je adrenalinovým zážitkem – tryskové motory neopatrné lidi nekompromisně odfouknou. Následuje číslo 9 – nejodlehlejší letiště McMurdo. Je to letiště pro jižní pól, které je každoročně vystavěno ze sněhu a ledu. Zásobuje vědeckou stanici, kde žije 1 200 lidí. Číslo 8 má štěrková ranvej v Nepálu v „Talče“ – je to pouhá skalní římsa, vytesaná do horského svahu. Ranvej navíc končí útesem, pilot tedy musí s citem, ale včas zastavit. Číslo 7 patří letišti Lake Hood na Aljašce. Jde o nejrušnější hydroplánovou základnu světa. Je to velmi nebezpečné a nehod už se tu stalo nespočet, ale 80 % aljašských komunit je se světem spojeno jen a pouze letecky. V zimě dostávají letadla obrovské lyže, přistání s nimi je ještě o něco těžší. Číslo 6 má nejrychlejší letiště světa v Abú Dhabí. Nejrychlejší z toho důvodu, že se tu odehrávají závody akrobatických pilotů. Letadla dosahují rychlosti až 370 km/h, přičemž prolétají slalom. Číslo 5 patří největrnějšímu letišti na ostrově Madeira. Mnoho pilotů raději přistává na několik pokusů. Bramborovou medaili má letiště Kai Tak v Hongkongu. Letadlo musí kvůli horám letět těsně nad městem a otočkou minout mrakodrapy. Třetí místo patří letišti Barra, které se rozprostírá na ostrově vzdáleném 90 km od skotského pobřeží. Dráha při každém přílivu zmizí, přistávat lze tedy jen při odlivu. Nejprve se však musí včas odstranit nánosy – dřevo, řasy, rybářské sítě apod. Stříbro patří himálajskému letišti Lukla – letišti pod Mount Everestem. Nachází se ve výšce 2 700 m n. m., jeho dráha je šikmá a zakončená zdí. Letadlo musí přeletět jednu horu, poté při klesání dosednout a rychle brzdit za plného zpětného chodu. Číslo jedna patří letišti Bagram v Afghánistánu. Jde o vojenské letiště z roku 1950, které nyní řídí americká armáda. Za posledních 10 let bylo nesčetněkrát napadeno, slouží vojenským i civilním letadlům a denně odbaví kolem 1 000 letadel. I přes neustálou hrozbu se tu denně přepraví 300 000 obyvatel.

20. 10. 18.00 a 18.30 – Žena na konci světa III (Mexiko: Upíří žena; Indie: Pohřbena zaživa)

Ve městě Guadalajara v Mexiku se Martyna Wojciechowska chystá na setkání s další pozoruhodnou ženou. Je stejně stará jako ona – 37 let – a je matkou čtyř dětí. Rozdíl mezi nimi je ovšem patrný již na první pohled: María José je totiž nejpotetovanější ženou na světě, mající na těle kromě tetování ještě množství piercingů všeho druhu. Celkem 98 % těla má pokrytých tetováním, což jí zajistilo i místo v Guinnessově knize rekordů. První tetování si nechala udělat ve čtrnácti a pak už následovala další – v každé důležité etapě jejího života. Má rovněž implantáty ve tvaru špičáků. María, povoláním právnička, také maluje, navrhuje a vyrábí oblečení a šperky. María se vdala z lásky v 17 letech a pak deset let zakoušela týrání psychické i fyzické. Teprve potom dokázala od manžela odejít a dnes patří k jejím nejdůležitějším činnostem osvětová práce mezi ženami, které nabádá k tomu, aby si podobné chování nenechaly líbit. V „machistické“ kultuře Mexika trpí nějakou formou týrání či zneužívání celých 70 % žen!

Ne všude je vdovám určen klidný osud. Příkladem toho může být Indie, kam se Martyna vydává za Savitri Khanal, která ztratila nejen syna a manžela, ale byla vyhnána z domu a musela hledat útočiště ve speciálním ašramu určeném vdovám. V celé Indii je na 30 milionů vdov, ve Váránasí, svatém městě, pak asi 20 000. V ašramu ženy víceméně čekají na smrt. Celý den věnují modlitbám a několika jednoduchým domácím pracím. Jen málokdy je někdo navštěvuje, přestože mají obvykle početné rodiny. Vdova je však v indické kultuře považována za odpovědnou za smrt muže, a proto je prakticky vyhoštěna ze společnosti, lidé se jí vyhýbají i na ulici. Po smrti manžela připadne veškerý majetek synům, a vdova tak zůstává bez prostředků, je vyhozena z domu a zbývá jí jen útulek. Vedle zemřelých manželů byly kdysi upalovány i jejich ženy. Dnes už po nich tento rituál, zvaný satí, nikdo nevyžaduje, k poslednímu případu ale došlo před pouhými čtyřmi roky – vdově bylo 18 let!

20. 10. 19.00 – Legendární kolesové parníky (Unterwalden)

Užijte si poslední díl seriálu o legendárních parnících, ve kterém zamíříme na Lucernské jezero v srdci Švýcarska. Po tříletém restaurování na něj opět vyplouvá parník Unterwalden – člen jedinečné pětičlenné flotily. Jeho motor je mistrovským dílem, které zaujalo na pařížském veletrhu už v roce 1900. První plavbu si Unterwalden odbyl v roce 1902, nyní ho čeká další vyplutí po několikaleté pauze. Od roku 1902 najezdil už přes milion sedm set tisíc kilometrů. Při té příležitosti je nachystána přehlídka celé flotily, která se vydá společně na jezero. Jak říká kapitán, loď má za sebou nejen 3 roky restaurování, ale předtím stála ještě několik let v docích, odsouzená k sešrotování. V průběhu let místní založili společnost přátel parníků a ta loď zachránila.

21. 10. 18.00 – Největší esa mafie (Joe Colombo: Svérázný gangster)

Brooklyn roku 1962 byl územím mafie. Joe Colombo, patřící k jedné z newyorských mafií, má za úkol zabít Carla Gambina. Colombo však vlivného mafiána Gambina nezabije, naopak ho varuje. Ten je mu vděčný a na oplátku ho povýší na hlavu jedné z mafiánských rodin. Colombo začne získávat od členů rodiny peníze, aniž by něco dělal, z lichvářství, gamblerství, přepadávání nákladních aut, vyděračství nebo ochranky. Mafie se také zmocnila businessu počínaje od vynášení odpadků po stavebnictví. Colombo začne nesmírně bohatnout, nosit drahé šperky, hodinky a obleky šité na míru, což neunikne pozornosti úřadů a policie. Chce tedy jejich ostražitost odvrátit prostřednictvím boje za občanská práva. Podnítí demonstrace italských přistěhovalců proti americkým úřadům, čímž vyhlásí policii a FBI veřejnou válku. Tím obrátí pozornost médií na mafiány, což se většině z nich nelíbí. Při jednom z dalších italských protestů je Colombo postřelen a poté je zastřelen i muž, který byl najat na jeho vraždu. Colombo je převezen do nemocnice a střelec na místě zemře. Colombo zůstane v nemocnici a po 7 letech umírá. Joe Colombo, svérázný kmotr, porušil zákony mafie a současně zaútočil na FBI. Tuto bitvu nemohl vyhrát. Demonstrace před sídlem FBI byly hloupé. Jeho největší chybou bylo, že ho více zajímal občanský aktivismus než řízení rodiny. Sláva nedokázala Columba ochránit před následky porušení těch nejzákladějších pravidel mafie.

22. 10. 21.00 – Podzemní boje první světové války (Yperské tunely)

Fascinující pětidílná dokumentární minisérie odkrývá skutečný příběh o tom, jak se první světová válka zakopala a boje začaly probíhat v jejím podzemí. Hrdiny Podzemních bojů první světové války jsou tuneláři a havíři, kteří kopali směrem pod nepřítele, když už nezbývala jiná možnost, než zaútočit zespodu. Pět epizod zachycuje pět legendárních bitev a pět příběhů o lidské obětavosti a houževnatosti. Pět krvavých střetů, do nichž se zapojili muži z celého světa. Archeologové Andy Hawkins a Julia Richardsonová zpovídají německé, francouzské a rakouské historiky a experty. Společně zkoumají skutečné podzemní tunely první světové války od italských Alp až po belgické pláně. Díky tomu vznikl jedinečný pohled na jen těžko uvěřitelné hrůzy první světové války.

23. 10. 18.00 – Vetřelci dávnověku VI (Inteligentní hmyz)

Kultury po celém světě hmyz uctívají, obávají se ho, a dokonce ho považují za bohy. V Egyptě byl posvátný skarabeus, známý také jako vruboun posvátný. Skarabeus představoval spojení s bohy, a zároveň představoval i boha Cheprera, který na nebi pohyboval Sluncem. Skarabeus býval používán i při pohřbívání, protože mohl pomoct lidem po smrti s přenesením se do jiného světa nebo dimenze. Dalším významným zástupcem říše hmyzu jsou mravenci; každý čtvrtý živočich na planetě je mravenec. Ve starověkém Řecku dokonce existoval národ bojovníků, nazvaný Myrmidoni, který prý pocházel z mravenců. O mravenčích lidech ale mluví mnoho kultur, a proto existují teorie o tom, že mají mravenci něco společného s mimozemšťany. Podle kmene Křováků z Afriky dokonce lidé pocházejí z kudlanky nábožné. A navíc lidé, které údajně uneslo UFO, se na mimozemských lodích měli setkat s bytostí, která velmi připomínala kudlanku. To je tedy další důkaz toho, že mimozemšťané mohli být spojeni s hmyzem a legendami o hmyzích lidech. Vždyť o hmyzu se mluví i v Bibli! Hmyz totiž tvořil 3 z 10 egyptských ran, které jsou popsané v knize Exodus. O kobylkách se mluví i v knize Zjevení, ale někteří považují tyto kobylky spíše za nějakou mimozemskou zbraň. V dnešní době usiluje americká armáda o výrobu vlastního hmyzu, který by pro ni pracoval. Mělo by jít o roboty, které nepůjde rozeznat od skutečného hmyzu. Proslýchá se, že americká armáda má dokonce v držení mimozemšťana, který vypadá jako hmyz. Mimozemšťan, nazvaný J-Rod, prý tvrdil, že není mimozemšťan, ale že je jen z budoucnosti. Zemi podle jeho tvrzení čeká katastrofa, která zahubí většinu lidí, a ti, co přežijí, se rozdělí na dvě skupiny. Jedna skupina půjde žít do podzemí, čímž získá určité rysy, které jsou typické pro hmyz. Je tedy možné, že hmyz jsou ve skutečnosti mimozemšťané a lidé se v ně postupně mění také.

23. 10. 20.00 – Když žraloci potkají krokodýly

Nejagresivnější ze všech oceánských dravců, žralok bělavý, je v Jižní Africe přezdívaný Zambezi. Proslul tím, že opouští bezpečí modrých mořských hloubek a vyráží daleko proti proudu kalných řek, aby si mezi jejich břehy našel kořist. Jenže právě v těchto vodách číhá nejvražednější zabiják Afriky – krokodýl nilský! Existuje velké množství zpráv o jejich vzájemných střetech. Mořští badatelé Ryan Johnson a Tess Hempson se rozhodli zjistit, co je na tom pravdy. A tak se vydali na expedici, odhalit, který z těchto silných predátorů má navrch a co se stane – Když žraloci potkají krokodýly.

24. 10. 19.00 – V říši černých faraonů

Egyptská říše z dob pyramid, sfingy a Města králů byla nezkrotným impériem. Přesto asi 800 let před naším letopočtem došlo k něčemu nepředstavitelnému. Podrobené království z jihu Kuš povstalo, porazilo Egypt, dosadilo na trůn vlastní faraony a drželo se u vlády dalších takřka sto let. Tak se do historie zapsali záhadní černí faraoni z dnešního Súdánu. Díky vládě těchto núbijských králů vznikly mezi Afričany mnohé legendy. První archeologové naopak odmítali uvěřit, že by se Afričané s černou barvou pleti dokázali vyzdvihnout tak vysoko, a nálezy odepsali jako kacířství. Sledujte skutečný příběh černých faraonů.

24. 10. 20.00 – Vláda dinosaurů (Konec hry)

O dinosaurech víme velmi málo: T-rexové možná měli opeřená mláďata a někteří dinosauři mohli přežít pád asteroidu na Zemi. Na tyranosaura rexe se v posledních 10 letech vědci zaměřili a aplikovali více vědeckých metod. Zjistili, že alfa predátor byl zranitelný v případě útoku jiného alfa predátora. Ve statistikách kosterních nálezů je spousta T-rexových pozůstatků vykazujících zranění. Například pažní kost vykazuje silná poškození odpovídající téměř odtržení končetiny od těla, způsobená pravděpodobně jiným T-rexem. Také se našly stopy odpovídající zubům T-rexe. Velmi málo mláďat se dožilo dospělosti. Kanibalismus, který je běžný i u mnoha současných druhů, se týkal i tyranosaura. Růstová křivka tyranosaura se podobala lidské – procházel obdobím dětství, pubertou, do plné velikosti dorůstal po 20 letech a dospělí se dožívali max 40 let.

Před 65 miliony lety na severní pobřeží Yukatanského poloostrova dopadá rychlostí 20 km za sekundu asteroid o průměru 10 km. Vzniknuvší kráter má průměr 140 km a hloubku 30 km. Jeho výbušná síla byla ekvivalentem 1 miliardy hirošimských bomb. Dopad vyvolal obří tsunami, dosahující výšky stovek metrů a po severní polokouli se rozhořely spousty požárů vyvolaných žhavými úlomky asteroidu. Došlo i k zemětřesením a vulkanickým erupcím. Do atmosféry se zvedl oblak prachu, který zanedlouho zahalil celou planetu. Následky pádu asteroidu odpovídají našim představám jaderné zimy, která by na planetě nastala po jaderné válce. Jako první vymírají druhy závislé na speciální stravě nebo specifickém ekosystému. Dá se předpokládat, že z dinosaurů (s výjimkou ptáků, kteří žili ke konci druhohorního období) mohl nejdéle přežívat Troodon, pravděpodobně všežravý dinosaurus.

25. 10. 19.00 – Velká odhalení vědy (Hon na mimozemšťany)

Začneme simulací toho, že lidské vysílání do vesmíru bylo vyslyšeno a mimozemšťané přilétli na Zemi. Něco takového mnozí očekávají v nejbližších letech. Jsou totiž přesvědčeni o tom, že ve vesmíru nejsme sami. Po životě pátrá např. sonda Phoenix, která přistála v květnu 2008 na Marsu. Narazila na vodu, a navíc meteorit z roku 1996, který pochází z Marsu, obsahuje struktury, které mohou být zkamenělými organismy. Vědci spekulují také o tom, že by mohl být život na Evropě 6 – měsíci Jupitera. Evropa krouží kolem Jupitera tak nešťastně, že ho gravitace roztahuje a stlačuje. Podle vědců je pod ledovou vrstvou oceán, měsíc tedy připomíná vajíčko, které mění svůj tvar. Na povrchu jsou dvojité praskliny, zřejmě od smršťování planety. Vědci pátrají po planetě co nejpodobnější Zemi na observatořích na Havaji a v Kalifornii. Hledáním se zabývá také dalekohled Kepler, vypuštěný v březnu 2009. Díky obřímu oku sleduje velkou část Mléčné dráhy. Radioteleskopická observatoř Hat Creek zase výhradně hledá signál od mimozemšťanů. Ten se snaží rozeznat v kosmickém šumu, zatím ale narazili jen na rušivé signály ze Země. Teleskopy jsou však stále výkonnější, a tak vědci věří, že brzy na mimozemský signál skutečně narazí. Dokázali by ale cizí jazyk rozpoznat? Co je univerzální jazyk? Lidé už zkusili použít matematiku – binární kód. Bylo by ovšem vhodné odpovídat, kdybychom takový signál zachytili? Lidstvo by také mohlo dopadnout tak, jak to známe z katastrofických filmů.