16. listopadu 2019 06:00

Termiti a jedovatý toaleťák: výzkum amerických vědců ukázal užitečnost všekazů

Ekologové se rozhodli otrávit termity, aby dokázali, jak jsou důležití. A povedlo se jim to.

Patří termit mezi mravence?

Na takto položenou otázku se dá odpovědět stručně a jasně. Ne! Termit je termit a i přes zjevně podobnou stavbu těla má blíže ke švábům než mravencům. Termitů (řád Isoptera) je podle různých zdrojů něco mezi dvěma až třema tisíci druhů rozšířených v tropech a subtropech a podle mnohých jsou téměř nezničitelní. Jde o sociální hmyz, který staví hnízda a jeho společenstva jsou rozkastována a poslední myanmarské (Barma) nálezy ukazují, že se vyskytovali už před 99 miliony let. Dělníci mají měkké tělo, zakrnělé oči, které mohou i zcela chybět. Dělníci nikdy nemají křídla. Ačkoli mají pohlavní orgány, jsou vždy sterilní.

Termit – rozkladač

Ekoložku Kate Parr zaujala schopnost termitů rozkládat některé materiály a její studie se zaměřila na to, jak termiti pomáhají lesním ekosystémům překonávat období sucha, což je v současně probíhající klimatické změně poměrně aktuální. Studie, která byla publikována v prestižním vědeckém magazínu Science, se zaměřila na termity žijící v zachovalých lesních ekosystémech severního Bornea.

Termiti hrají důležitou roli v tropických ekosystémech, ale "nikdo neví, jakou přesně," říká Parr z University of Liverpool. K odhalení vlivu termitů od ostatních půdních tvorů využíval tým Parr jejich chuť na stravu bohatou na celulózu. Nabídl jim pochoutku, na kterou běžně v pralese nedosáhnou: trubičky (vnitřky) z toaletního papíru a čajové sáčky, přičemž většina z nich byla otrávena insekticidem. Cílem bylo snížit populaci termitů ve čtyřech lesních pozemcích o velikosti pěti olympijských bazénů. „Toaletní role jsou pro termity jako cukrovinky,“ říká Parr a dodává, že jde o "opravdu úžasné a snadno stravitelné jídlo pro termity." I když je rolička z toaleťáku lákavá, pokud byli termiti rozrušení a nechtěli ji konzumovat, přišla na řadu „čajová“ alternativa. Zatímco termiti po požití otrávených návnad uhynuli, mravenci a další bezobratlí (autoři studie zmiňují 14 skupin) dotčeni nebyli, neboť nevyhledávají potravu s vysokým zastoupením celulózy. Termiti jsou schopni rozkládat dřevo a (nejen) díky tomu jsou považováni za škůdce. Ne nadarmo zní jejich starší označení všekazi.

Termití genocida

Cílem vědců bylo na sledovaném území snížit co nejvíce populace termitů, k čemuž sloužilo nejen nabídnutí otrávené návnady, ale i likvidace termitišť po dobu dvou let. Nakonec bylo použito 3500 trubiček z toaletního papíru. „Na ošetřených pozemcích došlo k poklesu aktivity termitů o 45 procent ve srovnání se čtyřmi neošetřenými pozemky,“ píšou autoři článku, který o studii vyšel na serveru Science News. Výsledek studie poměrně jasně ukázal, že v porostech, kde se zásadně omezila činnost termitů, docházelo k rychlejšímu vysychání půdního horizontu a horšímu přežití mladých semenáčků rostlin, což v důsledku vedlo k pomalejší obnově lesního porostu. Termiti mají tedy vědecky potvrzený kladný vliv pro zachování a zdravé fungování pralesních ekosystémů. Laik by řekl, že podobný výsledek se dal očekávat, termití společenstva jsou po miliony let pevnou součástí tropických ekosystémů a za tu dobu se do ekosystémových funkcí musely díky evoluci pevně zapojit. Jenže vědci to chtěli mít černé na bílém. Text: Topi Pigula

Na život termitů se můžete podívat v krátkém videu

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom