Svět kvůli změnám klimatu zchudne o 7,9 bilionů dolarů. Rusko by na nich ale paradoxně mohlo i vydělat

Alespoň k takovému závěru dospěli vědci z britského podniku Economist Intelligence Unit (EIU), kteří se věnovali dopadům klimatických změn na světovou ekonomiku do roku 2050. Z výsledků vyplývá, že se změna klimatu podílí (a bude i dál podílet) na výrazných ekonomických ztrátách. Podle analýzy by mohla do poloviny století připravit světovou ekonomiku až o 7,9 bilionů dolarů. Klimatické změny jsou patrné řadou jevů, mezi které například patří větší sucha, četnější záplavy a nižší výnosy plodin. Takovými změnami je výrazně ohrožováno (nejen) ekonomické soukolí celého světa. Jak se nicméně zdá, finanční dopady se stát od státu různí.

Ještě chudší Afrika

Vyšší teploty, dlouhá sucha, přívalové deště, rozsáhlé povodně a intenzivní tropické cyklony jsou pozorovány zejména v posledních dekádách. Jejich důsledky bývají často ničivé. Takové změny přitom mají negativní dopad nejen na přírodu, ale také na světovou ekonomiku. EIU změřil aktuální (ne)připravenost 82 největších ekonomik světa. Globální oteplování se podle současných trendů bude do roku 2050 podílet na ztrátě 3 % globálního HDP. Největší finanční úbytky hrozí africkému kontinentu, kde analýza počítá se ztrátou 4,7 % hrubého domácího produktu. „Bohatší národy jsou mnohem více odolnější vůči dopadům změny klimatu, což skutečně ohrožuje růstové trajektorie rozvojového světa, který se snaží dohonit rozvinuté země,“ řekl agentuře AFP John Ferguson, ředitel EIU. Jinými slovy, panující klimatické změny jsou mnohem větší výzvou pro rozvojové země než pro vyspělé světové lídry.

Nejhůř dopadla Angola

Z hodnocených zemí dopadla nejhůře Angola, která při výpočtech do roku 2050 ztratí 6,1 % HDP. Tento stát ležící na jihu Afriky totiž ohrožuje kombinace několika zásadních faktorů. V prvé řadě má Angola nedostatečně kvalitní infrastrukturu. Také její geografické umístění se podílí na působení silného sucha, erozi půdy a stoupání hladiny moře. Další zhoršení kvality půdy by tak přispělo k ještě větší ekonomické bídě, neboť se valná většina obyvatel Angoly živí z vlastní zemědělské činnosti. Angolský stát ovšem není jediný, u něhož nová analýza předvídá velké finanční úbytky. Dalšími v pořadí jsou Nigérie (5,9 %), Egypt (5,5 %), Bangladéš (5,4 %) a Venezuela s 5,1% ztrátou HDP.

Rusko na změnách klimatu i vydělá?

Naopak jednou z nejméně ovlivněných zemí budou Spojené státy americké. Economist Intelligence Unit ovšem poznamenává, že současná politika Donalda Trumpa představuje „dočasný neúspěch“ v boji proti změně klimatu. Co se týče největšího amerického rivala, Ruské federace, ta do roku 2050 ztratí kolem pěti procent HDP. Podle předpokladů bude největší stát světa trpět negativním dopadem změny klimatu více než většina vyspělých zemí. Nelibé vyhlídky ovšem nejspíš zachrání tající permafrost. Byť tání ohrožuje tamní železnice, plynovody a ropovody, v nadcházejících desetiletích se zřejmě stane jedním z největších tahounů ruské ekonomiky. Tající ledovce totiž Rusku otevírají nové obchodní možnosti. Severní trasa mezi Dálným východem a Evropou je oproti starší trase přes Suezský průplav výrazně kratší, a tudíž i rychlejší a ekonomicky výhodnější.

Globální spolupráce

Ačkoli se k Pařížské dohodě připojila většina zemí světa, k jejímu splnění mají signatáři ještě daleko. A leč odborníci opakovaně upozorňují na nutnost snížení emisí skleníkových plynů, svými slovy zároveň otevírají další kontroverze. Představitelé rozvojových zemí se totiž nehodlají smířit s tím, aby jejich pozvolný a nejistý ekonomický růst trpěl na úkor bohatších států. Právě ty až dosud (nebo stále) využívaly fosilní paliva nekontrolovatelně a ve velké míře. Ovšem ať už je stát chudý, nebo bohatý, odborníci vyzývají k otevřené spolupráci. „Globální ekonomika bude trpět. Nejde o to jednat hned nebo později. Musíme udělat obojí,“ uzavírá John Ferguson.

Text: Petr Smejkal