Suezský průplav je zablokovaný. Zaseknutí velké nákladní lodi může ovlivnit světový obchod

Suezský průplav spojující Středozemní a Rudé moře stále patří mezi klíčové dopravní uzly, naposledy se dočkal zvětšení profilu v roce 2010. I to se však v současné chvíli ukazuje jako nedostatečné – obrovská nákladní loď Ever Given se totiž v průplavu zasekla a znemožňuje tak proplutí dalších lodí. Uvíznutí lodi vážící 224 tisíc tun navíc zablokovalo dopravu v obou směrech, takže se na každé straně tvoří kolony lodí. To ukazuje i vizualizace od analytika Johna Scotta-Railtona sledující jejich pohyb. Situace tedy začíná být kritická.

AIS data playback of the #SuezCanal the moment things went very, very wrong for the #EVERGIVEN...and then rest of global shipping.

By @TankerTrackers pic.twitter.com/0p8icD95IR

— John Scott-Railton (@jsrailton) March 24, 2021

Větry jako riziko i pro masivní lodě

Loď Ever Given plující pod panamskou vlajkou je 400 metrů dlouhá a 59 metrů široká; řadí se tak mezi největší aktuálně fungující lodě převážející nákladní kontejnery. Spravuje ji tchajwanská firma Evergreen Marine, která s lodí směřovala do rotterdamského přístavu. Za uvíznutí mohou pravděpodobně silné větry, které způsobily odchylku lodi z kurzu. Během úterka se oblastí proháněla písečná bouře, jejíž součástí byla i zhoršená viditelnost a nárazové větry o rychlosti 50 km/h.

Od brzkého středečního rána, kdy k uvíznutí došlo, byly vyslány remorkéry (tedy menší lodě určené k tažení či tlačení velkých lodí na omezeném manévrovacím prostoru), bagry a další technika; vzhledem k velikosti Ever Given však může takový proces trvat i několik dnů. Zdá se, že nemůžeme doufat ve scénář z roku 2017, kdy se podobně uvízlou japonskou loď podařilo pomocí remorkérů osvobodit v řádu hodin.

Update: still stuck.

How big is this #SuezCanal plug? Ultra big.

MV #EVERGIVEN
Size: 400m long / 59m wide
Gross tonnage: 219,079
Capacity: 20,388 TEUs (20ft container equivalents).

One of the largest container ships in operation. pic.twitter.com/rJunpJrAKE

— John Scott-Railton (@jsrailton) March 23, 2021

Ekonomické dopady

Suezský průplav byl otevřen v roce 1869, čímž výrazně usnadnil pronikání Evropanů do afrických zemí. Už ve 13. století před naším letopočtem však na tomto území existovaly konstrukce propojující Rudé moře a řeku Nil. I v průběhu novověku se myšlenka na vytvoření průplavu opakovaně vracela, až v polovině 19. století se však náročný projekt realizoval, a to především díky diplomatovi Ferdinandu Lessepsovi. V 50. až 70. letech minulého století býval Suezský průplav často zahrnut do mocenských konfliktů mezi Izraelem a Egyptem. V současné době zajišťuje zhruba 12 procent lodního obchodu celého světa.

„Pokud by se situace protáhla na několik týdnů, dojde k zásadnímu ovlivnění veškeré lodní dopravy,“ řekl Ashok Sharma, ředitel singapurské lodní společnosti BRS Baxi. „Zároveň si však myslím, že by měly být k dispozici dostatečné zdroje na to, aby se situaci podařilo vyřešit rychleji, snad už v řádu dnů,“ doplnil. Obavy jsou však rozhodně na místě – průplavem denně propluje přes 50 lodí, jež převážejí nejčastěji ropu a zemní plyn. Pro Egypt je navíc vybírání mýtného zásadním zdrojem příjmů. Uvidíme, jak rychle se loď podaří vyprostit, což bude pro zhodnocení dopadů jejího uvíznutí klíčové.